Makchie

Makchie, též macchie nebo makie (italsky Macchia), je jeden z nejčastějších vegetačních typů středomořské oblasti. Jedná se o porosty keřů a nízkých stromů, které v závislosti na stanovištních podmínkách někdy dosahují až pětimetrové výšky. Mohou být velmi husté a takřka neprostupné, jindy jsou nižší, řidší až ostrůvkovité, snadno průchozí. Vznikly na místě původních tvrdolistých doubrav tvořených dubem cesmínovitým, s nimiž dosud sdílejí většinu charakteristických rostlinných druhů a jsou s nimi tedy řazeny do stejné fytocenologické třídy Quercetea ilicis; v ní formují samostatný řád Pistacio lentisci-Rhamnetalia alaterni.

Podobná keřovitá vegetace je vyvinuta i v jiných oblastech světa se středomořským typem klimatu, například v Kalifornii, kde se nazývá chaparral, v jižní Africe (fynbos), v jižní Austrálii (kwongan) nebo v Chile. Směrem do oblastí mírnějšího, submediteránního klimatu stálezelené makchie přecházejí v opadavá společenstva křovin nazývaných pseudomakchie nebo, především na Balkáně, šibljak.^[1][2]