Mandragora | |
---|---|
Mandragora podzimní (Mandragora autumnalis) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | lilkotvaré (Solanales) |
Čeleď | lilkovité (Solanaceae) |
Rod | mandragora (Mandragora) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mandragora (Mandragora), česky také pokřín či pekřín, je rod rostlin čeledi lilkovitých. Jsou to nízké vytrvalé byliny s přízemní růžicí listů a zvonkovitými květy na krátkých stopkách, které jsou opylovány hmyzem. Plodem je kulovitá bobule připomínající malé rajče. Rod zahrnuje 3 až 4 druhy a je rozšířen ve Středomoří, Blízkém východě, Turkmenistánu, Himálaji a jihozápadní Číně. V jižní Evropě roste mandragora podzimní, někdy uváděná jako mandragora lékařská. Mandragory jsou jedovaté rostliny, obsahující obdobné tropanové alkaloidy jako rulík, blín či durman. Ve starověku byla mandragora významná lékařská rostlina, používaná mj. jako anestetikum a sedativum při operacích. Je zmiňována již v nejstarších biblických textech a spisech starověkých učenců a opředena množstvím legend. V současnosti nemá zásadnější využití. Občas se pěstuje jako skalnička.
Pod zavádějícím názvem americká mandragora (american mandrage) bývá občas uváděna severoamerická rostlina noholist štítnatý (Podophyllum peltatum), která však není s mandragorou nijak příbuzná a má i odlišný medicínský účinek.