Marcel Granollers

Marcel Granollers
Marcel Granollers ve Wimbledonu 2017
Stát	Španělsko Španělsko
Datum narození	12. dubna 1986 (38 let)
Místo narození	Barcelona, Španělsko
Bydliště	Barcelona, Španělsko
Výška	191 cm[1]
Hmotnost	80 kg[1]
Profesionál od	2003[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	14 302 071 USD
Tenisová raketa	Prince Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	202–250
Tituly	4 ATP, 7 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění	19. místo (23. července 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2009, 2010, 2012, 2013, 2015, 2016)
French Open	4. kolo (2012, 2014, 2016)
Wimbledon	2. kolo (2009, 2010, 2014, 2015, 2016, 2019)
US Open	4. kolo (2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů	532–330
Tituly	27 ATP, 22 challengerů, 9 Futures
Nejvyšší umístění	1. místo (6. května 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	semifinále (2013, 2016, 2022, 2023)
French Open	finále (2014)
Wimbledon	finále (2021, 2023)
US Open	finále (2014, 2019)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů	vítěz (2012)
Olympijské hry	2. kolo (2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2018)
French Open	1. kolo (2018)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry	1. kolo (2024)
Týmové soutěže
Davis Cup	vítěz (2008, 2011, 2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241111a11. listopadu 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcel Granollers Pujol (* 12. dubna 1986 Barcelona) je španělský profesionální tenista. V roce 2024 byl světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se poprvé stal během května jako druhý Španěl po Emiliu Sánchezovi. Se Zeballosem vystoupali na vrchol společně jako šedesátá třetí a čtvrtá jednička od zavedení žebříčku ATP v březnu 1976.^[2] Ve dvou obdobích na čele strávili dvacet dva týdnů. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři turnaje ve dvouhře a dvacet sedm ve čtyřhře včetně osmi deblových Mastersů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třináct singlových a třicet jedna deblových titulů. Spolu s Marcem Lópezem zvítězil ve čtyřhře Turnaje mistrů 2012.^[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2012 na 19. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2024 na 1. místě. Trénuje ho bratr Gerard Granollers. Dříve tuto roli plnili Fernando Vicente, Joan Balcells či Victor Carceller.^[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře nejdále probojoval do osmifinále US Open 2013, které si také třikrát zahrál na French Open. V mužské čtyřhře odešel jako poražený finalista z French Open 2014, US Open 2014 a 2019 a Wimbledonu 2021 i 2023. Zahrál si také semifinále na US Open 2010 a 2012 a Australian Open 2013.

Premiérový titul na okruhu ATP získal v dubnu 2008 na houstonském mistrovství Spojených států amerických na antuce, kde ve finále porazil Jamese Blakea. Ve čtyřhře si do začátku sezóny 2013 připsal dvě vítězství na turnajích kategorie ATP Tour Masters 1000, když během sezóny 2012 vyhrál s Marcem Lópezem římský Internazionali BNL d'Italia a v srpnu také torontské Canada Masters.

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2010 utkáním 1. kola Světové skupiny proti Švýcarsku, v němž vyhrál s Tommy Robredem čtyřhru. Do září 2024 v soutěži nastoupil k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 9–10 ve čtyřhře.^[4]

Španělsko reprezentoval na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde do dvouhry nenastoupil díky redukci čtyř hráčů na jednu zemi. Jako 22. hráč žebříčku byl pátým a prvním nehrajícím Španělem. V soutěži čtyřhry prohráli spolu s Marcem Lópezem v úvodním kole se zkušenou izraelskou dvojicí Jonatan Erlich a Andy Ram startující na divokou kartu. Zúčastnil se také pařížské olympiády 2024, kde odehrál mužskou a smíšenou čtyřhru.