Marinaleda | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 37°22′16″ s. š., 4°57′29″ z. d. |
Nadmořská výška | 205 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 |
Stát | Španělsko |
Autonomní společenství | Andalusie |
Provincie | Sevilla |
Marinaleda | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 25 km² |
Počet obyvatel | 2 555 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 102,2 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 41569 |
Označení vozidel | SE |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marinaleda je obec v jižním Španělsku, v autonomním společenství Andalusie v provincii Sevilla. Žije zde přibližně 2 600[1] obyvatel.
Obec je známá svým kolektivním hospodařením. Od roku 1979 je starostou Juan Manuel Sánchez Gordillo, který založil zemědělské družstvo Cooperativa Humar, produkující zeleninu s důrazem na kvalitu a ekologickou šetrnost. Všichni zaměstnanci vydělávají stejně (přes 1100 euro měsíčně). V obci je plná zaměstnanost a 35hodinový pracovní týden. O všech důležitých otázkách se rozhoduje na základě přímé demokracie. Obyvatelé Marinaledy mají k dispozici vzdělávací, kulturní a sportovní zařízení zdarma. V obci není policie.
Příběh města začíná zvolením dnešního starosty Juan Manuel Sánchez Gordillo, jak poslance andaluského parlamentu v roce 1979 a následnou tvrdou rebelií proti Frankové diktatuře – nastaly okupační stávky, obsazování paláců, železničních stanic, blokády dálnic a protesty. V roce 1980 zorganizovali hladovku proti hladu (zapojilo se do ní 700 vesničanů). Výsledek přišel v roce 1991, kdy andaluská vláda přidělila obci Marinaleda 12 hektarů zemědělské půdy, která byla původně ve feudálním vlastnictví královské rodiny. Zde začíná příběh družstva Cooperativa Humar – Marinaleda, které zajistilo většinu zaměstnanosti v obci i důstojný život pro obyvatele obce.[2]
Na zdech v obci jsou symboly myšlenek, které internacionalisté a komunisté vyznávají: mír, solidarita, antifašismus, práce, sociální revoluce, komunita, bratrství, Antikapitalismus, vize beztřídní společnosti a vizi utopie jako regulativní ideje, kterou se obyvatelé pokoušejí "zhmotnit." Na radnici města je znázorněn portrét kubánského revolucionáře Ernesta Che Guevary.[2]