Mars | |
---|---|
Symbol planety | |
Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0) | |
Velká poloosa | 227 936 637 km 1,523 662 31 au |
Obvod oběžné dráhy | 1,429×109 km 9,553 au |
Výstřednost | 0,093 412 33 |
Perihel | 206 644 545 km 1,381 333 46 au |
Afel | 249 228 730 km 1,665 991 16 au |
Perioda (oběžná doba) | 686,9601 d (1,8808 a) |
Synodická perioda | 779,96 d |
Orbitální rychlost | |
- minimální | 21,972 km/s |
- průměrná | 24,077 km/s |
- maximální | 26,499 km/s |
Sklon dráhy | |
- k ekliptice | 1,850 61° |
- ke slunečnímu rovníku | 5,65° |
Délka vzestupného uzlu | 49,578 54° |
Argument šířky perihelu | 286,462 30° |
Počet přirozených satelitů | 2 |
Fyzikální charakteristiky[1] | |
Rovníkový průměr | 6792,4 ± 0,2 km (0,532 Země) |
Polární průměr | 6752,4 ± 0,2 km (0,531 Země) |
Zploštění | 0,005 89 |
Povrch | 1,448×108 km² (0,284 Země) |
Objem | 16,318×1010 km³ (0,151 Země) |
Hmotnost | 6,4185×1023 kg (0,107 Země) |
Průměrná hustota | 3,933 g/cm³ |
Gravitace na rovníku | 3,69 m/s² (0,376 G) |
Úniková rychlost | 5,03 km/s |
Perioda rotace | 1,026 (24h 37min 22,7s) d |
Rychlost rotace | 868,22 km/h (na rovníku) |
Sklon rotační osy | 25,19° |
Rektascenze severního pólu | 317,681° (21 h 10 min 44 s) |
Deklinace | 52,887° |
Albedo | 0,15 |
Povrchová teplota | |
- minimální | (−143 °C) 130 K |
- průměrná | (−63 °C) 210 K |
- maximální | (35 °C) 308 K |
Charakteristiky atmosféry | |
Atmosférický tlak | 0,7–0,9 kPa |
Oxid uhličitý | 95,32 % |
Dusík | 2,7 % |
Argon | 1,16 % |
Kyslík | 0,13 % |
Oxid uhelnatý | 0,07 % |
Vodní páry | 0,03 % |
Oxid dusnatý | 0,01 % |
Neon | 0,000 25 % |
Krypton | 0,000 03 % |
Xenon | 0,000 008 % |
Ozón | 0,000 003 % |
Metan | 0,000 001 05 % |
Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru. Byla pojmenována po římském bohu války Martovi. Jedná se o planetu terestrického typu, tj. s pevným horninovým povrchem pokrytým impaktními krátery, vysokými sopkami, hlubokými kaňony a dalšími útvary. Má dva měsíce nepravidelného tvaru nazvané Phobos a Deimos.
V období, kdy je Mars v opozici ke Slunci a Země se tak nachází mezi těmito dvěma tělesy, lze Mars vidět na obloze celou noc. Spolehlivé informace o prvních pozorováních Marsu jako planety neexistují, ale pravděpodobně k nim došlo mezi lety 3000 až 4000 př. n. l. Všechny starověké civilizace, Egypťané, Babylóňané i Řekové, tuto „putující hvězdu“ znaly a měly pro ni své pojmenování. Kvůli načervenalému nádechu způsobenému červenou barvou zoxidované půdy na jejím povrchu považovaly staré národy Mars většinou za symbol ohně, krve a zániku.
Detailní zkoumání planety umožnilo od 60. let 20. století již takřka 20 úspěšných automatických sond. V současné době je na oběžné dráze kolem Marsu šest funkčních sond (Mars Odyssey, Mars Express, Mars Reconnaissance Orbiter, Mars Orbiter Mission, MAVEN a ExoMars TGO) a na povrchu planety dvě funkční vozítka (Curiosity a Perseverance) spolu s jednou funkční nepohyblivou sondou InSight. Díky sondám se povedlo zmapovat větší část povrchu, definovat základní historická období a v principu porozumět jevům, k nimž na planetě dochází.