Back Slagting van Wounded Knee Afrikaans مذبحة ووندد ني Arabic Masacre de Wounded Knee AST Yaralı diz qətliamı Azerbaijani یارالی دیز قتلعامی AZB Клане при Ундид Ний Bulgarian Lazhadeg Wounded Knee Breton Massacre de Wounded Knee Catalan Cyflafan Wounded Knee Welsh Massakren ved Wounded Knee Danish
| Masakr u Wounded Knee | |
|---|---|
 | |
| Druh události | masakr |
| Stát |  USA, Jižní Dakota |
| Místo | Wounded Knee |
| Souřadnice | 43°8′33″ s. š., 102°21′54″ z. d. |
| Datum | 29. prosinec 1890 |
| Zemřelých | 150–300 zabitých Lakotů (90 mužů, 200 žen a dětí) 25 vojáků (většina přátelskou palbou) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Masakr u Wounded Knee známý též jako bitva u potoka Wounded Knee, byl poslední větší ozbrojený konflikt mezi Siouxy – Lakoty a Spojenými státy, který Generál Nelson A. Miles označil za „masakr“, ve svém dopise komisaři pro indiánské záležitosti.[1]
Masakru předcházely velké nepokoje v rezervacích vyvolaných novým náboženstvím Tance duchů. 15. prosince 1890 se pro jistotu rozhodla indiánská policie ve Standing Rocku zatknout nejvlivnějšího indiána, Sedícího býka. Během zatýkání však došlo k šarvátce, při níž zemřelo 6 policistů a 8 indiánů, včetně Sedícího býka.
Dne 29. prosince 1890 500 vojáků 7. kavalerie armády Spojených států, podporovaných lehkým dělostřelectvem, obklopilo skupinu indiánů kmene Siouxů na území indiánské rezervace Pine Ridge [2] (na jihozápadě amerického státu Jižní Dakota u hranic s Nebraskou) s rozkazem přivést je na železnici k transportu do Omahy.
Podle mínění českého etnografa Miloslava Stingla způsobil masakr plukovník James W. Forsyth.[3] Jeden z indiánů postižený hluchotou jménem Černý Kojot neslyšel totiž rozkaz odevzdat zbraně. Plukovník Forsyth kvůli této neposlušnosti proto nařídil postřílet indiánský tábor s bezbrannými a od únavy polomrtvými lidmi.
Po masakru byl plukovník Forsyth předán kárnému řízení za neoprávněný zásah. Později mu byly všechny pocty vráceny a byl povýšen na generála, a 20 jeho mužů dokonce obdrželo nejvyšší americké vyznamenání za statečnost, Medaili cti.[4]
- ↑ Letter: General Nelson A. Miles to the Commissioner of Indian Affairs Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine., March 13, 1917.
- ↑ LIGGETT, Lorie. Wounded Knee Massacre - An Introduction [online]. Bowling Green State University, 1998 [cit. 2007-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-05.
- ↑ KRUPKA, Jaroslav. Masakr a střela zezadu. Smrt Sedícího býka předznamenala konec Siouxů. Blanenský deník. 2020-12-15. Dostupné online [cit. 2020-12-29].
- ↑ Den masakru indiánů u Wounded Knee (27. prosinec 1890) | Slavné dny | TelevizeSeznam.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.