Max Planck

Max Planck
Max Planck
Rodné jméno	Max Karl Ernst Ludwig Planck
Narození	23. dubna 1858 Kiel, Pruské království
Úmrtí	4. října 1947 (ve věku 89 let) Göttingen, Dolní Sasko, Britská okupační zóna Německa
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	Městský hřbitov Göttingen (51°31′57″ s. š., 9°54′35″ v. d.)
Bydliště	Kiel Mnichov
Alma mater	Mnichovská univerzita (od 1874) Maximiliansgymnasium München Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně
Povolání	teoretický fyzik, vysokoškolský učitel, fyzik a filozof
Zaměstnavatelé	Mnichovská univerzita (1880–1885) Kielská univerzita (1885–1889) Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně (1889–1927) Humboldtova univerzita
Ocenění	Helmholtz-Medaille (1914) Nobelova cena za fyziku (1918) Liebigova medaile (1921) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1925) zahraniční člen Královské společnosti (1926) … více na Wikidatech
Politická strana	Německá lidová strana
Nábož. vyznání	luteránství
Choť	Marie Merck Marga von Hoesslin
Děti	5 (3 synové, 2 dcery)
Rodiče	Wilhelm von Planck[1][2]
Příbuzní	Hugo Planck[1][2], Otto Planck[2] a Adelbert Planck[2] (sourozenci)
Funkce	profesor (od 1885) tajný rada (od 1908)
Podpis
Citát
Princip energie je záležitost zkušenosti. Pokud by tedy jednoho dne měla být jeho všeobecná platnost zpochybněna, což v atomové fyzice není vyloučené, pak by se problém perpetua mobile stal náhle aktuálním. V tom případě není jeho nesmyslnost vůbec absolutní.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik a filozof, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie. Významné jsou jeho práce v oboru termodynamiky a vyzařování černého tělesa. Nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1918.^[3] Nazývá se podle něj několik matematicko-fyzikálních jevů (Planckova konstanta, systém Planckových jednotek).