Back حيوانات ضخمة Arabic Мегафауна Bulgarian Megafauna Catalan Megafauna Danish Megafauna German Megafauna English Megafaŭno Esperanto Megafauna Spanish Megafauna Basque کلان‌زیاگان Persian

Megafauna

Megafauna (z řeckého μέγας znamenající velký a z novolatinského fauna) označuje v zoologii velké nebo obrovské živočichy v dané lokalitě, na stanovišti či během určité geologické periody, kteří již mohou, ale nemusí být vyhynulí. Nejběžnějším kritériem k zařazení druhu k megafauně je minimální hmotnost 46 kilogramů (tedy hmotnost srovnatelná či větší než má člověk),[1][2][3] nebo minimální hmotnost jedné tuny (tedy hmotnost srovnatelná či větší než má vůl).[1][4][5] Podle prvního přístupu je do megafauny řazena řada druhů, které nejsou běžně považovány za příliš velké, ale které jsou jedinými velkými zvířaty vyskytujícími se v určité oblasti. V tomto případě se k megafauně řadí napřiklad jelenec běloocasý, gazela Thomsonova či klokan rudý. V praxi se v akademické i populárněnaučné literatuře používá pojem megafauna pro suchozemské savce větší než člověk, pokud se nejedná pouze o domestikovaný druh.

Slon africký, největší žijící suchozemský živočich, a v pozadí podruh pštrosa dvouprstého.

Termín megafauna je spojován především s pleistocenní megafaunou, suchozemskými zvířaty, která byla větší než jejich žijící příbuzní. Tato zvířata jsou považována za atchetyp poslední doby ledové. Patří mezi ně například mamuti.[6] Pro nevyhynulou faunu se tento termín nejčastěji používá pro největší suchozemské savce, mezi něž patří například sloni, žirafy, hroši, nosorožci či velký skot. S výjimkou skotu ostatní tito velcí býložravci žijí pouze v Africe či v jižní Asii, přestože jejich areál rozšíření býval větší, v průběhu času se zmenšoval stejně jako jejich populace.

Živočišné druhy řazené do megafauny lze dělit i podle typu jejich potravy na megabýložravce (např. sloni), megamasožravce (např. lvi) a vzácněji i na megavšežravce (např. medvědi). Kategorizovat megafaunu lze i podle taxonomické třídy do které jednotlivé druhy patří, tedy na savce, ptáky, plazy, obojživelníky, ryby a bezobratlé.

Dále se termín běžně používá pro obří vodní druhy, zejména velryby, a také pro jakákoli větší divoká nebo domestikovaná zvířata, stejně jako pro dinosaury a další vyhynulé obří plazy. Pro popis bezobratlých se tento termín používá velmi zřídka, i když je někdy použit k popisu druhů jako krab palmový nebo velekrab japonský. Používá se také pro vyhynulé bezobratlé, kteří byli mnohem větší než žijící druhy, např. pro metrové vážky z období karbonu.

  1. ↑ a b STUART, Anthony J. MAMMALIAN EXTINCTIONS IN THE LATE PLEISTOCENE OF NORTHERN EURASIA AND NORTH AMERICA. Biological Reviews. 1991-11, roč. 66, čís. 4, s. 453–562. Dostupné online [cit. 2023-06-23]. ISSN 1464-7931. DOI 10.1111/j.1469-185X.1991.tb01149.x. (anglicky) 
  2. ↑ Quaternary extinctions: a prehistoric revolution. Příprava vydání Paul S. Martin. 3. print. vyd. Tucson: Univ. of Arizona Press 892 s. ISBN 978-0-8165-1100-6. S. 354–403. 
  3. ↑ Extinctions in near time: causes, contexts, and consequences. Příprava vydání Ross D. E. MacPhee. New York: Kluwer Academic/Plenum Publishers, 1999. 394 s. (Advances in vertebrate paleobiology). Dostupné online. ISBN 978-0-306-46092-0. S. 17–56. 
  4. ↑ FARIÑA, Richard A.; VIZCAÍNO, Sergio F.; DE IULIIS, Gerardo. Megafauna: giant beasts of Pleistocene South America. Bloomington: Indiana university press (Life of the past). ISBN 978-0-253-00230-3. S. 150. 
  5. ↑ African biodiversity: molecules, organisms, ecosystems. Příprava vydání Bernhard A. Huber, Bradley J. Sinclair, Karl-Heinz Lampe. New York, NY: Springer, 294. 443 s. Dostupné online. ISBN 978-0-387-24315-3. 
  6. ↑ Ice Age Animals. www.museum.state.il.us [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 
From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne