MiG-15

MiG-15
Určení	Stíhací letoun
Původ	Sovětský svaz
Výrobce	Závod č. 1 (Kujbyšev) Závod č. 21 (Gorkij) Závod č. 99 (Ulan-Ude) Závod č. 126 (Komsomolsk) Závod č. 153 (Novosibirsk) Závod č. 292 (Saratov) Závod č. 381 (Moskva) Závod č. 31 (Tbilisi) Závod č. 135 (Charkov)
Konstruktérská skupina	Mikojan-Gurevič
První let	30. prosince 1947[1]
Zařazeno	1949
Charakter	V KLDR aktivní
Uživatel	Sovětské letectvo (dříve) Letectvo ČLR (dříve) Severokorejské letectvo
Výroba	MiG-15: 1947 - 1950 MiG-15bis: 1950 - 1952 MiG-15UTI: 1950 - 1959
Vyrobeno kusů	přibližně 13 130 v licenci dalších min. 4180
Další vývoj	MiG-17
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikojan-Gurevič MiG-15 (rusky Микоян и Гуревич МиГ-15, kód v rámci USAF/DOD: Type 14, označení NATO "Fagot", MiG-15UTI "Midget") je proudový stíhací letoun, vyvinutý v Sovětském svazu v konstrukční kanceláři vedené konstruktéry Arťomem Mikojanem a Michailem Gurevičem. MiG-15 byl jedním z prvních úspěšných proudových letounů s šípovými křídly a dosahující transonických rychlostí. Své kvality předvedl především v leteckých bitvách nad Koreou, kde výrazně překonal denní proudové letouny s přímým křídlem, které byly do značné míry používány k pozemním útokům a rychle poté čelil letounu s šípovým křídlem North American F-86 Sabre.

Obdobnou koncepci měl výkonnější typ MiG-17, který jej postupně nahradil. Po zdokonalení na pokročilejší MiG-17 základní konstrukce západ opět překvapila, když se ukázala jako účinná proti nadzvukovým letounům jako Republic F-105 Thunderchief a McDonnell F-4 Phantom II za vietnamské války v 60. letech.

MiG-15 byl jedním z nejrozšířenějších proudových letounů na světě. V SSSR bylo vyrobeno přes 13 tisíc těchto letadel, licenční výroba v dalších státech (včetně českého Aero Vodochody, kde se vyráběl od roku 1954) zvýšila počet až na cca 18 tisíc strojů. MiG-15 zůstává ve službě u severokorejského letectva jako cvičný letoun.