Migmatit

Migmatit
Migmatit z oblasti norského Geirengerfjordu
Zařazení	přeměněná hornina regionálně metamorfovaná
Hlavní minerály	křemen, živce, slída
Akcesorie	amfiboly, silimanit, granáty, chlority
Textura	páskovaná, krystalická
Barva	střídání světlých a tmavých pásů

Migmatity (z řeckého migma – směs) jsou přeměněné horniny složené ze dvou složek, granitové a rulové. Nejčastěji mívají podobu páskovaných rul. Vyskytují se při okrajích granitových intruzí nebo v zónách nejvyššího stupně přeměny (ultrametamorfismu), kde již začíná částečná anatexe (roztavení horniny). Vznikají tak, že z magmatu unikající plyny a horké roztoky vnikají po plochách břidličnatosti do přeměněných hornin. Po ochlazení se z nich vyloučí minerály živec a křemen, které vytvoří v tmavé hornině (substrátu) světlé proužky (metatekt). Minerálním složením jsou migmatity blízké pararulám, způsobem vzniku zase magmatickým horninám. Často mají podobu páskovaných rul, od kterých je makroskopicky často nelze rozlišit. Proto jsou v soustavě přeměněných hornin řazeny do zvláštní skupiny smíšených hornin. Migmatit, jako hornina hybridního charakteru, tvoří hranici mezi přeměněnými a magmatickými horninami.

Pro migmatity se původně používalo několik různých označení. Termín migmatit poprvé použil finský petrolog J. J. Sederholm v roce 1907^[1], který zkoumal migmatity v oblasti Baltského štítu v jižním Finsku.