Mike Bryan | |
---|---|
Mike Bryan ve Wimbledonu 2015 | |
Stát | Spojené státy americké |
Datum narození | 29. dubna 1978 (46 let) |
Místo narození | Camarillo, Kalifornie, USA |
Bydliště | Wesley Chapel, Florida, USA |
Výška | 191 cm |
Hmotnost | 84 kg |
Profesionál od | 1998 |
Ukončení kariéry | 2020 |
Držení rakety | pravou rukou; bekhend jednoruč |
Výdělek | 16 591 235 USD |
Tenisová raketa | Prince |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 5–11 |
Tituly | 0 ATP |
Nejvyšší umístění | 246. místo (16. října 2000) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
US Open | 1. kolo (2001) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 1150–373 |
Tituly | 123 ATP (1. v historickém žebříčku) 6 challengerů, 6 Futures |
Nejvyšší umístění | 1. místo (8. září 2003) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítěz (2006, 2007, 2009, 2010, 2011, 2013) |
French Open | vítěz (2003, 2013) |
Wimbledon | vítěz (2006, 2011, 2013, 2018) |
US Open | vítěz (2005, 2008, 2010, 2012, 2014, 2018) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | vítěz (2003, 2004, 2009, 2014, 2018) |
Olympijské hry | bronz (2008) zlato (2012) |
Smíšená čtyřhra | |
Tituly | 4 |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2006, 2017) |
French Open | vítěz (2003, 2015) |
Wimbledon | vítěz (2012) |
US Open | vítěz (2002) |
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách | |
Olympijské hry | bronz (2012) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | vítěz (2007) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 30. července 2019
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Tenis na LOH | ||
zlato | 2012 Londýn | čtyřhra mužů |
bronz | 2008 Peking | čtyřhra mužů |
bronz | 2012 Londýn | smíšená čtyřhra |
Michael „Mike“ Carl Bryan (* 29. duben 1978 Camarillo, Kalifornie, USA) je bývalý americký profesionální tenista specializující se na čtyřhru. Na turnajích hraje se svým levorukým dvojčetem Bobem Bryanem, s nímž byl opakovaně klasifikován na čele deblového žebříčku ATP. V letech 2003–2019 byl světovou jedničkou ve čtyřhře, když ve třinácti obdobích na čele strávil 506 týdnů, což představuje absolutní rekord bez rozdílu pohlaví. Během července 2018 se na vrchol vrátil ve 40 letech a 78 dnech jako nejstarší první hráč ATP v historii.[1]
Na okruhu ATP Tour drží rekord 123 vyhranými deblovými turnaji a 185 finále, včetně zisku osmnácti grandslamových trofejí v mužské čtyřhře a čtyř v mixu. Asociace tenisových profesionálů jej s bratrem vyhlásila nejlepším párem první dekády třetího tisíciletí.
S Bobem Bryanem zvítězili na 118 deblových turnajích. K nim přidal dva tituly v sezóně 2002, nejdříve s Indem Maheshem Bhupathim na Long Islandu a poté s bahamským hráčem Markem Knowlesem v Nottinghamu. Další tři takové trofeje vybojoval s krajanem Jackem Sockem ve Wimbledonu 2018, na US Open 2018 a Turnaji mistrů 2018. Po boku Francouze Édouarda Rogera-Vasselina odešel dvakrát z deblového finále poražen, nejdříve na washingtonském Citi Open 2018 a poté na vídeňském Erste Bank Open 2018.
Spojené státy americké reprezentoval v deblových olympijských soutěžích. Poprvé na Letních olympijských hrách 2004 v Athénách, kde s bratrem skončili jako nejvýše nasazení v mužské čtyřhře ve čtvrtfinále po porážce od chilských vítězů turnaje Fernanda Gonzáleze s Nicolásem Massúem. Zúčastnil se také pekingských Her XXIX. olympiády, na nichž se s dvojčetem stali v deblové soutěži bronzovými medailisty po rozhodující výhře nad Arnaudem Clémentem a Michaëlem Llodrou. Zlaté medaile pak vybojovali na londýnské Letní olympiádě 2012, když ve finále zdolali Francouze Michaëla Llodru s Jo-Wilfriedem Tsongou.
V americkém daviscupovém týmu debutoval v roce 2003 světovou baráží proti Slovensku, v němž s Bobem Bryanem vyhráli čtyřhru nad párem Karol Beck a Dominik Hrbatý. Američané zvítězili 3:2 na zápasy. V Davis Cupu 2007 se stal členem vítězného amerického družstva, když odehrál debly ve všech čtyřech kolech Světové skupiny. Do září 2018 v soutěži nastoupil k třiceti jedna mezistátním utkáním s bilancí 0–1 ve dvouhře a 26–5 ve čtyřhře.[2]