Mil Mi-1 PZL SM-1 | |
---|---|
Vrtulník Mil Mi-1 | |
Určení | lehký víceúčelový užitkový vrtulník |
Výrobce | Moskevský vrtulníkový závod M. L. Mila Kazaňský vrtulníkový závod Rostvertol WSK PZL Świdnik |
Šéfkonstruktér | Michail Leonťjevič Mil |
První let | 20. září 1948[1][2] |
Zařazeno | 1950[1] |
Uživatel | Sovětské letectvo Polská armáda Polské námořnictvo Aeroflot Československé letectvo Svazarm Letecký oddíl Ministerstva vnitra Slov-Air a další |
Výroba | 1950–1965 |
Vyrobeno kusů | celkem 2606 ks, z toho 1012 ks Mi-1[3] 1594 ks SM-1[4] |
Další vývoj | PZL SM-2 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mil Mi-1 (rusky Миль Ми-1, v kódovém označení NATO Hare, zajíc, kód v rámci USAF/DOD: Type 32,[5] označení licenční verze PZL SM-1) je lehký jednomotorový víceúčelový užitkový vrtulník s třílistým nosným rotorem a třílistým tlačným vyrovnávacím rotorem. Vrtulníky Mi-1 byly vyvíjeny pod označením GM-1 v Sovětském svazu od roku 1947. Představitelé sovětského letectva vypsali konkurz na stavbu lehkého vrtulníku, který měl sloužit ke spojovacím účelům a měl najít uplatnění i v dalších oblastech civilního a vojenského letectví. První prototyp se vznesl 20. září 1948 a i přesto, že první dva prototypy havarovaly během letových zkoušek, již v roce 1950 započala jejich výroba. V roce 1956 byla podepsána smlouva mezi Sovětským svazem a Polskou lidovou republikou o licenční výrobě vrtulníků Mi-1 v polském závodě WSK PZL Świdnik, které se zde vyráběly pod označením PZL SM-1. Polští konstruktéři postavili na základě stroje Mi-1 nový vrtulník PZL SM-2, který byl schopen transportovat větší množství pasažérů. V Sovětském svazu bylo vyrobeno celkem 1012 kusů, dalších 1594 kusů bylo vyprodukováno v Polsku. V 50. a 60. letech se staly vrtulníky Mi-1 základem mnoha vojenských letek především v zemích Varšavské smlouvy, na Blízkém východě, v Asii a také v některých afrických zemích. Vrtulníky Mi-1 se účastnily také několika válečných konfliktů, například šestidenní války nebo invaze v zátoce Sviní. Jednalo se také o první sériově vyráběný vrtulník v Sovětském svazu.
V roce 1958 bylo rozhodnuto o nákupu strojů Mi-1 také do Československa. Většina vrtulníků sloužila u československého letectva, další létaly například u Svazarmu, Leteckého oddílu ministerstva vnitra nebo v barvách státního podniku Slov-Air. Do Československa byly dodány celkem 152 kusy, u armády byl poslední vrtulník Mi-1 vyřazen v roce 1985.
<ref>
; citaci označené Fojtík136
není určen žádný text<ref>
; citaci označené airwar1
není určen žádný text<ref>
; citaci označené Fojtík137
není určen žádný text<ref>
; citaci označené Fojtík138
není určen žádný text