Mi-26 | |
---|---|
Určení | super těžký transportní vrtulník |
Původ | Sovětský svaz a Rusko |
Výrobce | Ruské vrtulníky Mil Rostvertol |
První let | 14. prosince 1977[1] |
Zařazeno | 1983 |
Uživatel | Ruské letectvo Aeroflot Ukrajinské letectvo Indické letectvo |
Výroba | 1980–dosud |
Vyrobeno kusů | 316 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mil Mi-26 (V kódu NATO „Halo“) je sovětský, resp. ruský super těžký transportní vrtulník z konce 70. let 20. století. Jedná se o nejtěžší, největší a nejvýkonnější sériově vyráběný vrtulník. Tento vrtulník byl zkonstruován na základě požadavku letectva SSSR na těžký víceúčelový transportní vrtulník. Vznikl kompletním přepracováním základní konstrukce vrtulníku Mi-6, kdy byl rozšířen trup, zesílená strukturální pevnost, přepracován ocas a stroj byl následně osazen výkonnějšími motory D-136, každý o výkonu 8360 kW. První prototyp stroje vzlétl 14. prosince 1977.[1] Do výzbroje sovětské armády se dostal až roku 1983.
Vrtulník má rozsáhlý nákladní prostor s kapacitou 80 plně vyzbrojených vojáků nebo 25 000 kg nákladu. Je určen převážně k týlové podpoře, na transport vozidel a dělostřelectva.[2] Stroje se používají také pro civilní účely, například jako dopravní či k hašení požárů.
Během katastrofy v Černobylu v roce 1986 shazovaly vrtulníky Mi-26 tuny písku na rozžhavený reaktor. Tyto stroje se však osvědčily při vysoké koncentraci radioaktivity jen několik málo dní, přičemž jejich povrch byl pokryt zhruba dvěma centimetry spečeného radioaktivního prachu. Ten se snažili mechanici výrobního závodu Mil odstranit, oba použité stroje ale musely být nakonec zakopány do 10 m hluboké jámy.