Back Mini (Orxomen padşahı) Azerbaijani Міній Byelorussian Миний Bulgarian Mínias Catalan Minyas German Μινύας Greek Minyas (mythology) English Minio Esperanto Minias (rey) Spanish Minyas Finnish
Minyas nebo Minyás (starořecky Μινύας, latinsky Minyas) je v řecké mytologii král bojótskeho Orchomenu, praotec kmene Minyů.[1]
O původu Minya není v mýtech shody. Jako jeho otec je nejčastěji uváděn bůh Poseidón,[2][1] podle jiných antických zdrojů, Chryses,[3] nebo Aiolos[4] a jeho matkou Eurynassa. Minyas založil v Bojótii město Orchomenos a stal se jeho prvním panovníkem.[4] Byl bohatší než všichni před ním a pro své poklady si dal vybudovat podzemní kupolovitou pokladnu.[1]
Mýty uvádějí o něm ještě tolik, že byl otcem syna Orchomena,[4] který se stal jeho následníkem a několika dcer, které pohrdaly bohem Dionýsem.[5] Tři z nich Alkathoé, Arsippé a Leukippé byly Dionýsem za trest přeměněny na netopýry.[1][6] Tomuto osudu unikla jen Eteoklyména, která se provdala za Aisóna a měla s ním syna Iasona, slavného vůdce výpravy Argonautů.[1]
Pokladnice krále Minya v Orchomenu existuje dodnes.[1] Ve druhém století ji na svých cestách po Bojótii viděl a popsal Pausanias.[7] Výzkum německých archeologů Heinricha Schliemanna a Wilhelma Dörpfelda v devatenáctém století prokázal, že byla hrobkou dávných orchomenských králů. Hrobka leží v Orchomenu u někdejšího Kopajského jezera, rozměry a svou koncepcí se téměř shoduje s mykénskou "pokladnicí krále Atrea",[8] která byla postavena kolem roku 1400 př. Kr. Podle Pausania byl v ní pohřben slavný bojótský rodák, básník Hésiodos.[9][1]
Pro středně heladské období je charakteristická minyjská keramika, která byla pojmenována po legendárním králi Minyovi.[10]
- ↑ a b c d e f g ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohovia a hrdinovia antických bájí. Bratislava: Mladé letá, 1980. 66-048-80. S. 303.
- ↑ Hesiodos, Katalogos gynaikon, fr. 84; Ifiklos.
- ↑ Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 9,36,4.
- ↑ a b c Apollónios Rhodský, Argonautica, 3,1077–1102.
- ↑ Ovidius, Metamorphoses, 4,389-416.
- ↑ Antoninus Liberalis, Metamorphoses, 10,1.
- ↑ Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 9,38,2.
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Grécky zázrak. Bratislava: Mladé letá, 1990. ISBN 80-06-00122-7. S. 46.
- ↑ Pausaniás, Periégésis tés Hellados, 9,38,3.
- ↑ Starověké Řecko. Praha: Slovart, 2011. ISBN 978-80-7391-580-3. S. 383.