Mira

Mira
Snímek Hubblovým teleskopem z roku 1997
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0)
Souhvězdí	Velryba (Cetus)
Rektascenze	2h19m20,79s
Deklinace	-2° 58' 39,5"
Paralaxa	7,79 ± 1,07
Vzdálenost	cca 420 ly (cca 130 pc)
Barevný index (U-B)	1,09
Barevný index (B-V)	1,42
Zdánlivá hvězdná velikost	2–10,1
Absolutní hvězdná velikost	0,93
Vlastní pohyb v rektascenzi	9,33 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci	−237,36 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Spektrální typ	M7IIIe
Hmotnost	1,2 M☉
Poloměr	500 R☉
Zářivý výkon (V)	15000 L☉
Povrchová teplota	2200 K
Další označení
Henry Draper Catalogue	HD 14386
Bonner Durchmusterung	BD-03 353
Bright Star katalog	HR 681
2MASS	2MASS J02192081-0258393
SAO katalog	SAO 129825
Katalog Hipparcos	HIP 10826
Tychův katalog	TYC 4693-1144-1
General Catalogue	GC 2796
Bayerovo označení	ο Cet
Flamsteedovo označení	68 Cet
Další ozn. v souhvězdí	Omikron Ceti
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mira (ο Cet / ο Ceti / Omikron Ceti / také Mira Ceti) je dvojhvězda v souhvězdí Velryby, sestávající z červeného obra Mira A (nebo jen Mira) a bílého trpaslíka Mira B, známého také jako VZ Ceti. Mira A je proměnná hvězda a zároveň první objevená proměnná hvězda, která nebyla supernovou. Na rozdíl od neobvyklé Eta Carinae je Mira nejjasnější periodickou proměnnou hvězdou na obloze, která není po část svého cyklu viditelná.

Její hvězdný průvodce byl objeven pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST) v roce 1995, kdy byl 70 AU od hlavní složky dvojhvězdy. Objev byl oznámen v roce 1997. Ultrafialové snímky z HST a pozdější rentgenové snímky z Chandry ukázaly spirálu plynu proudící z Miry A směrem k Miře B. Průvodce Miru obíhá jednou za zhruba 400 let. Celá soustava se Galaxií pohybuje rychlostí 130 km·s⁻¹.^[1]

Mira se stala prototypem mirid, proměnných hvězd s dlouhou periodou. Zatím je známo asi 6000 hvězd tohoto typu. Všechny jsou to červení obři, jejichž povrchy pulzují, čímž zvyšují nebo snižují svou jasnost během period trvajících od 80 do více než 1000 dnů. Nejčastější periody jsou mezi 200 a 400 dny.

Mira se zjasňuje až k 3,5. magnitudě, čímž se stává dobře viditelnou hvězdou. Někdy dosáhne maxima až 2,0. mag a minima 4,9. mag. Změny jasnosti mohou být až patnáctinásobné. Historicky však její jasnost poklesla až mezi 8,6 a 10,1 mag. Při porovnání absolutního minima a maxima se zjistilo, že Mira dokáže změnit svou jasnost až 1700krát.

Světelná křivka Miry stoupá asi 100 dnů a dalších zhruba 200 dnů klesá. Perioda je v průměru 332 dnů.

V roce 2007 byl pomocí družice NASA GALEX objeven u této hvězdy mimořádně dlouhý chvost z materiálu, který hvězda uvolňuje. Je tvořen uhlíkem, kyslíkem a dalšími prvky. Proud částic je dlouhý 13 ly.^[1]