Misofonie

Misofonie (nenávist vůči zvuku nebo také selective sound sensitivity syndrome) je forma snížené zvukové tolerance. Má se za to, že jde o neurologickou poruchu, která se projevuje pouze v případech výskytu specifických zvuků, nehledě na jejich hlasitost. Termín prvně definovali dva neurovědci, manželé Pawel (Polák[1]) a Margaret (Američanka) Jastreboffovi.

Na rozdíl od hyperakuze je misofonie specifická jen pro určité zvuky, které ji mohou vyvolat. Anatomické umístění této fyziologické abnormality se udává v insulárním kortexu, který se podílí například na vnímání a má funkce souvisejícími s emocemi. Pacienti mají zesílené spojení mezi sluchovým a limbickým systémem[2].

Častěji misofonií trpí ženy než muži.[3]

  1. Dr Jastreboff TRT [online]. [cit. 2021-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. KUMAR, Sukhbinder; TANSLEY-HANCOCK, Olana; SEDLEY, William. The Brain Basis for Misophonia. Current biology: CB. 2017-02-20, roč. 27, čís. 4, s. 527–533. PMID: 28162895 PMCID: PMC5321671. Dostupné online [cit. 2021-10-24]. ISSN 1879-0445. doi:10.1016/j.cub.2016.12.048. PMID 28162895. 
  3. Misofonie – když nenávidíte některé zvuky – příznaky, příčiny a léčba [online]. 2019-03-05 [cit. 2021-10-24]. Dostupné online. 

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne