Mlhovina Carina | |
---|---|
![]() Emisní mlhovina Carina na snímku z amatérského astronomického dalekohledu. | |
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
Typ | Emisní mlhovina |
Objevitel | Nicolas-Louis de Lacaille[1] |
Datum objevu | 1851[1] |
Rektascenze | 10h 44m 19s[2] |
Deklinace | -59°53′21″[2] |
Souhvězdí | Lodní kýl (lat. Car) |
Zdánlivá magnituda (V) | 3,0[1] |
Úhlová velikost | 120' × 120'[1] |
Vzdálenost | 7 500 ± 300 ly 2 300 ± 100 pc[3] |
Fyzikální charakteristiky | |
Poloměr | ~460 [4] ly |
Označení v katalozích | |
New General Catalogue | NGC 3372 |
Gumův katalog | GUM 33 |
Jiná označení | ESO 128-EN013,[1] Caldwell 92 |
(V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mlhovina Carina (NGC 3372, také známá jako mlhovina Eta Carinae, mlhovina Klíčová dírka nebo Caldwell 92) je velká a jasná emisní mlhovina v souhvězdí Lodního kýlu. Objevil ji francouzský astronom abbé Nicolas-Louis de Lacaille v roce 1751.[1] Její součástí je několik souvisejících otevřených hvězdokup, mnoho hvězd spektrální klasifikace O a známá hvězda Eta Carinae. Odhadovaná vzdálenost hvězdokupy je 7 500 světelných let[3] a leží v rameni Střelce Mléčné dráhy. Její celková magnituda je 3,0. Je to jedna z největších známých HII oblastí v Mléčné dráze. Je jasnější a 4x větší než Mlhovina v Orionu, ale kvůli své poloze na jižní obloze je méně známá.