Modalita (lingvistika)

Modalita (z latinského modus - míra, způsob) je v lingvistice vyjádření způsobu platnosti určité výpovědi. Jde o komplexní jev, který zásadně spoluutváří význam věty.^[1] Rozlišuje se několik základních druhů modality:

• modalita skutečnostní – vyjadřuje protiklad reálnosti či nereálnosti výroku,
• modalita voluntativní – vyjadřuje, zda je realita věty nutná, možná nebo záměrná,
• modalita postojová – vyjadřuje postoj mluvčího k výpovědi,
• modalita jistotní – vyjadřuje míru přesvědčení mluvčího o platnosti vyjadřovaného děje.

Pojem modality je v různých jazycích (i velmi blízkých) často definován rozdílně. Je to způsobeno tím, že modalitu lze vyjadřovat velmi variabilními jazykovými prostředky, takže i pod samotný pojem mohou spadat odlišné skutečnosti. Jednotlivé typy modality se v různých výpovědích navzájem kombinují, což vytváří dosti složitou významovou strukturu.^[2]