Mylonit | |
---|---|
Mylonitická rula s granátem a plagioklasem, Otrøy, Severní rulová oblast, Norsko. Mylonity vznikly na kontaktu Baltického autochtonu s příkrovem Blåhø | |
Zařazení | přeměněná |
Hlavní minerály | různé, podle mateřské horniny |
Textura | jemně zrnitá, foliace |
Barva | různá |
Mylonit je genetický název pro horninu, která vykazuje progresivní změnu velikosti zrna v průběhu deformace. Nejčastěji se s tímto typem horniny setkáváme v oblastech zlomových struktur. Název mylonit je genetický termín, který charakterizuje velikost a intenzitu deformace horniny a nikoliv její mineralogické složení. Klasifikuje se jako metamorfní hornina. Jeho vznik je vázán na oblasti duktilních deformací ve zlomových oblastech.
Mylonity vznikaly dynamometamorfózou za vyšších tlaků a teplot z původních hornin (především magmatických a metamorfovaných) podél tektonických zón a následným zpevněním.
Mylonit lze charakterizovat jako soudržnou horninu s rozeznatelnou foliací, možným výskytem porfyroklastů nebo litických úlomků, která je charakteristická intenzivní syntektonickou redukcí zrn původní horniny a současným procesem rekrystalizace, která velikostně nepřekračuje původní zrnitost horniny.[1]
Termín mylonit zavedl v roce 1886 anglický geolog Charles Lapworth[2] pro mikrobrekcie s proudovitou strukturou, jejíž základní hmota je jen částečně rekrystalizována.