Nachmanides

Nachmanides
Moše ben Nachman
Narození	asi 1194 Girona
Úmrtí	asi 1270 Akko
Pseudonym	רמב״ן
Povolání	rabín, básník, filozof, lékař, kabalista a znalec
Denominace	judaismus
Vzdělání	Nathan ben Meïr a Judah ben Yakar
Žáci a následovníci	Šlomo ben Aderet Aharon ben Josef ha-Levi David Bonafed Jicchak ben Avraham z Narbonne Meir ben Simon ha-Me’ili Sheshet Desmercadil
Významná díla	Ramban's commentary on the Torah Torat ha-Adam Book of Commandments according to the Ramban Chidushei Ramban Iggeret ha-Ramban … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nachmanides (1194, Girona, Katalánsko – 1270, Země izraelská), celým jménem Moše ben Nachman Gerondi, známý též pod hebrejským akronymem Ramban (hebrejsky: רמב״ן) a španělským jménem Bonastruc de Porta či v katalánštině Bonastruc ça Porta,^[1] byl středověký rabín, filosof, lékař, kabalista a komentátor Tanachu.

Ve filosofii byl zastáncem Maimonidova učení, v biblistice zase odpůrcem názorů komentátora Abrahama Ibn Ezry. Jeho Komentář k Tóře je jedním z nejdůležitějších židovských biblických komentářů vůbec. Začal ho psát zřejmě už kolem roku 1250 a hodlal ho opatřit obsáhlými kabalistickými vysvětlivkami. Od tohoto záměru ho ale odradil varovný sen, takže se nám delší vysvětlivky kabalistického rázu, jež uvozoval formulkou „po pravdivém způsobu“, dochovaly jen k první kapitole Genesis. Stalo se tak díky tomu, že tyto vysvětlivky už mezitím stačili rozšířit jeho žáci, mezi něž patřil například Šlomo ben Aderet.^[2]

V roce 1263 se zúčastnil známé veřejné disputace mezi židy a křesťany v Barceloně. Přinutil jej k tomu král Jakub I. Aragonský. Nachmanides v této disputaci zastupoval židy, zatímco ve prospěch pravdy křesťanského učení argumentoval dominikán a židovský konvertita Pablo Christiani. Debata trvala celkem čtyři dny. Jelikož Nachmanides po čase vydal písemný záznam debaty, ve kterém se vylíčil jako vítěze, byl dominikány obviněn z urážky křesťanské víry a zřejmě i v důsledku hrozícího pronásledování se v roce 1267 rozhodl Katalánsko opustit a vydat se na pouť do země izraelské.

Po krátkém pobytu v Jeruzalémě se usadil v Akku. Zemřel ve věku 76 let a jeho hrob se údajně nachází na vrcholu kopce Karmel v Haifě.