Back Южнокитайски планини Bulgarian Nan Ling (kabukiran sa Pangmasang Republika sa Tśina) CEB Nan Ling Danish Nan Ling German Nanling Mountains English Montañas Nanling Spanish Pegunungan Nan ID Monti Nanling Italian 南嶺山脈 Japanese 난링산맥 Korean
| Nan-ling 南岭 | |
|---|---|
 Scenérie u hory Tan-sia v pohoří Jüe-čcheng, součásti Nan-lingu | |
| Nejvyšší bod | 2142 m n. m. (Kočičí hora) |
| Délka | ~600 km km |
| Šířka | ~200 km km |
| Nadřazená jednotka | Jihočínská hornatina |
| Podřazené jednotky | Jüe-čcheng-ling Tu-pchang-ling Meng-ču-ling Čchi-tchien-ling Ta-jü-ling a další |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Čína |
  Nan-ling | |
| Souřadnice | 25°10′ s. š., 112°20′ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nan-ling (čínsky pchin-jinem Nánlǐng, znaky 南岭; česky Jižní pohoří), také známé jako Wu-ling (čínsky pchin-jinem Wǔlǐng, znaky 五岭; česky Pět pohoří) je významný horský systém v jižní Číně oddělující povodí Perlové řeky a povodí Jang-c'-ťiang. Rozkládá se na hranicích provincií Ťiang-si, Chu-nan, Kuang-tung a oblasti Kuang-si.[1] Nan-ling zároveň slouží jako předěl mezi střední a jižní Čínou.
Název Wu-ling odkazuje na pět hlavních pohoří Nan-lingu: Jüe-čcheng-ling, Tu-pchang-ling, Meng-ču-ling, Čchi-tchien-ling, Ta-jü-ling.[1]
Celý horský systém se táhne ve východo-západním směru a je výsledkem alpinsko-himálajského vrásnění.[2]
V polovině 19. století byl Nan-ling v české literatuře znám jako Jihokytajské pohoří.[3]
- ↑ a b HORÁLEK, Adam. Geografie Číny. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 180 s. ISBN 978-80-244-3839-9. S. 24.
- ↑ HORÁLEK, Adam. Geografie Číny. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 180 s. ISBN 978-80-244-3839-9. S. 26.
- ↑ ERBEN, Josef. Počátkové zeměpisu: kteréž (s částečným užitím Kozen'ova zeměpisu) pro gymnasie, reálné a průmyslové školy česko-slovanské. 2. vyd. Olomouc: Eduard Hölzl, 1865. 152 s. S. 71.