Nara 奈良市 | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 34°41′6″ s. š., 135°48′17″ v. d. |
Stát | ![]() |
Region | Kansai |
Prefektura | Nara |
![]() ![]() Nara | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 277 km² |
Počet obyvatel | 368 636 (2010) |
Hustota zalidnění | 1 330,8 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Gen Nakagawa |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | 1-1-1 Nijō-ōji, Nara-shi, Nara-ken 630-8580 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Památky na starobylou Naru | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
![]() Tódaidži, největší dřevěná budova na světě | |
Smluvní stát | ![]() |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | ii, iii, iv, vi |
Odkaz | 870 (anglicky) |
Oblast | Asie |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 1998 (22. zasedání) |
Nara (japonsky: 奈良市; Nara-ši) je hlavní město prefektury Nara v regionu Kansai, Japonsko.
V roce 708 císařovna Gemmei přesunula hlavní město z Fudžiwary do Heidžó-kjó (平城京; dnešní Nara). Nové hlavní město bylo stavěno podle vzoru Čchang-anu (dnešní Si-an) hlavního města čínské dynastie Tchang. Během skoro celého období Nara (mezi lety 710 až 794) bylo hlavním městem Japonska a sídlem císaře. Až roku 784 císař Kammu založil nové hlavní město Nagaoka-kjó a jen o deset let později Heian-kjó (Kjóto).
V roce 1998 byly některé památky v Naře zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO pod společným označením Památky na starobylou Naru. Mezi tyto památky patří:
V novodobém Japonsku se z Nary stalo regionální obchodní centrum a sídlo vlády prefektury Nara. Status města Nara získala 1. února 1898. V roce 2003 mělo město 364 869 obyvatel a rozlohu 211,60 km².
Díky velkému množství památek je Nara také magnetem pro turisty. Symbolem města se stali jelínci, kteří se volně pohybují mezi chrámy a svatyněmi a loudí na turistech jídlo. Jelínci jsou totiž v šintoismu považováni za symbolické poslíčky bohů.