Nashorn | |
---|---|
Nashorn v americkém muzeu v Aberdeenu | |
Typ vozidla | stíhač tanků |
Země původu | Německo |
Historie | |
Výrobce | Deutsche Eisenwerke |
Návrh | 1942 |
Období výroby | 1943–1945 |
Vyrobeno kusů | 494 |
Ve službě | 1943–1945 |
Základní charakteristika | |
Posádka | 4 nebo 5 |
Délka | 7,26 m |
Šířka | 2,95 m |
Výška | 2,94 m |
Hmotnost | 24 tun |
Pancéřování a výzbroj | |
Pancéřování | trup 20–30 mm, nástavba 10 mm |
Hlavní zbraň | 88 mm kanón PaK 43/1 L/71 |
Sekundární zbraně | volně ložený kulomet |
Pohon a pohyb | |
Motor | V-12 Benzínový motor Maybach HL 120 TRM |
Výkon | 300 hp (224 kW) |
Max. rychlost | 42 km/h |
Poměr výkon/hmotnost | 12,5 hp/t |
Dojezd | 235 km na silnici 130 km v terénu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stíhač tanků Nashorn (česky: nosorožec), původním názvem Hornisse (česky: sršeň), též SdKfz 164, byl německý těžký stíhač tanků vyráběný v letech 1943–1945. Celkem bylo vyrobeno 494 kusů.
Nashorn byl postavený na trupu samohybného děla Hummel, vyvinutého v roce 1942 z kombinace vany a podvozku tanků Pz III a Pz IV. Stroj byl určen pro přepad ze zálohy nebo pro boj na extrémně velkou vzdálenost, proto byla značně snížena kvalita ochrany posádky, což zlepšilo další parametry, zejména rychlost, průchodnost terénem a velkou údernou sílu. Ačkoliv šlo stále o improvizovaný typ stíhače tanků, je považován za úspěšný stroj, byť ke konci války se začaly dost značně projevovat některé nedostatky jeho konstrukce,[1] a byl proto nahrazován modernějšími typy, jako byl například Jagdpanther. Nicméně, Nashorn se může jakožto jediný německý obrněný vůz pochlubit zničením tanku M26 Pershing.[1]