Necronomicon

Necronomicon je smyšlený grimoár, jenž vystupuje v příbězích hororového spisovatele H. P. Lovecrafta. Poprvé se objevil roku 1924 v povídce The Hound.^[1] Údajný autor Necronomiconu, „šílený Arab“ Abdul Alhazred, byl zmíněn již předchozí rok v díle Bezejmenné město (The Nameless City). Mohlo by se zdát, že kniha beze jména objevující se v povídce The Statement of Randolph Carter (1919) byl Necronomicon, ale S. T. Joshi upozorňuje, že text v této povídce byl napsán znaky, které Randolph Carter nikdy předtím neviděl, což neodpovídá žádnému známému popisu Necronomiconu, ani tomu arabskému, neboť Carter byl s arabštinou obeznámen.^[2] V knize se mimo jiné píše o Prastarcích, jejich historii a o tom, jak je lze přivolat.

Také jiní autoři jako August Derleth a Clark Ashton Smith se ve svých dílech na Necronomicon odvolávali. Lovecraft to schvaloval a měl za to, že tyto aluze pomohou vytvořit „ovzduší zlověstné pravděpodobnosti“. Mnoho čtenářů uvěřilo, že se jedná o skutečnou knihu, a žádali ji po knihkupcích a knihovnících. Vtipálci dílo zařadili na seznam vzácných knih a studenti propašovali lístek s Necronomiconem do lístkového katalogu knihovny Yaleovy univerzity.^[3]

Po Lovecraftově smrti se někteří vydavatelé rozhodli na poptávce po této fiktivní knize profitovat, a vyšlo tak mnoho knih nesoucích název Necronomicon.