Network address translation

Základní schéma NAT (překlad síťových adres). Ve vnitřní (privátní) síti se používají jiné IP adresy než pro přístup do Internetu (veřejná IP adresa může být v krajním případě i jenom jedna).

Network Address Translation (NAT, česky překlad síťových adres) je v počítačových sítích způsob úpravy síťového provozu procházejícího přes router přepisem zdrojové nebo cílové IP adresy, případně i hlaviček protokolů vyšší vrstvy (např. číslo portu u TCP,[1] UDP,[2] ICMP Query ID u ICMP[3] atd.). NAT může být implementován softwarově na běžném počítači (např. v jádře Linuxu pomocí iptables/netfilter)[4] nebo může být realizován přímo ve firmware či hardware routeru.[5] NAT se většinou používá pro přístup více počítačů z lokální sítě do Internetu prostřednictvím jediné veřejné IP adresy (viz gateway). NAT však znemožňuje přímou komunikaci mezi klienty (end–to–end spojení) a může snížit rychlost přenosu.[6]

  1. NAT Behavioral Requirements for TCP:https://tools.ietf.org/html/rfc5382
  2. Network Address Translation (NAT) Behavioral Requirements for Unicast UDP: https://tools.ietf.org/html/rfc4787
  3. NAT Behavioral Requirements for ICMP: https://tools.ietf.org/html/rfc5508
  4. Quick-Tip: Linux NAT in Four Steps using iptables: http://www.revsys.com/writings/quicktips/nat.html
  5. Cisco, Configuring NAT: http://www.cisco.com/c/en/us/td/docs/security/asa/asa80/configuration/guide/conf_gd/cfgnat.html
  6. Sarabjeet Singh Chugh, Impact of Network Address Translation on Router Performance: http://scholar.lib.vt.edu/theses/available/etd-10062003-170440/unrestricted/thesis.pdf Archivováno 25. 10. 2015 na Wayback Machine.

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne