Northrop F-5

F-5A/B Freedom Fighter F-5E/F Tiger II
F-5E Tiger II amerického letectva
Určení	Lehký stíhací letoun/útočný letoun
Původ	Spojené státy americké
Výrobce	Northrop
První let	30. července 1959 (F-5A) 11. srpna 1972 (F-5E)
Zařazeno	1962
Charakter	Ve službě
Uživatel	Americké námořnictvo Letectvo Čínské republiky Íránské vojenské letectvo
Vyrobeno kusů	A/B/C: 847[1] E/F: 1,399[2]
Cena za kus	2,1 milionu USD (F-5E)[3]
Vyvinuto z typu	T-38 Talon
Varianty	Canadair CF-5
Další vývoj	Northrop F-20 Tigershark Sákih Shaped Sonic Boom Demonstration
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Northrop F-5A/B Freedom Fighter a F-5E/F Tiger II jsou jednomístné, nadzvukové stíhací letouny vyvinuté v 50. letech 20. století americkou firmou Northrop. F-5 byly menší a jednodušší než jejich současníci jako McDonnell Douglas F-4 Phantom II. Také pořizovací i provozní náklady měly nižší, což z nich učinilo populární exportní letadla. F-5 vznikl jako soukromý projekt lehkého stíhacího letounu ve firmě Northrop v 50. letech. Konstrukční tým navrhl malý stíhač s pokročilou aerodynamikou a dvěma kompaktními motory General Electric J85 se zaměřením na vyšší výkon a nízké náklady na údržbu. Letoun byl sice primárně určen pro roli denního stíhače k vybojování letecké nadvlády, ale je také schopný pozemních útoků. Do služby F-5A vstoupil na začátku šedesátých let. Během studené války bylo do roku 1972 pro americké spojence vyrobeno přes 800 strojů a ačkoli v té době Letectvo Spojených států amerických (USAF) nepotřebovalo lehký stíhací letoun, zakoupilo přibližně 1 200 letadel Northrop T-38 Talon, které byly založeny na stíhacím konceptu Northrop N-156. Značného nasazení se F-5 dočkal během války ve Vietnamu.^[4]

Po vítězství v mezinárodní soutěži stíhacích letadel v roce 1970 se program zaměřil na poskytování efektivních levných stíhaček americkým spojencům. V roce 1972 byla představena druhá generace F-5E Tiger II. Tato modernizace disponovala výkonnějšími motory, vyšší kapacitou paliva, větší nosnou plochou, jinými klapkami na náběžné i odtokové hraně pro lepší manévrovatelnost, upraveným systémem pro tankování paliva za letu a vylepšenou avionikou včetně radaru. Primárně byl používán americkými spojenci a v amerických službách zůstává jako cvičný letoun. Letoun byl schopný provádět různé úkoly, včetně vzdušného souboje a pozemních útoků. Celkem bylo do ukončení výroby v roce 1987 vyrobeno 1 400 ks F-5 Tiger II. V Hawthorne v Kalifornii bylo vyrobeno více než 3 800 F-5 a příbuzných pokročilých cvičných letounů T-38.^[5] Varianty F-5N/F slouží u amerického námořnictva a námořní pěchoty k výcviku vzdušných soubojů. V roce 2014 bylo ve službě asi 500 letounů.^{[6][N 1]}

F-5 byl také vyvinut do specializované průzkumné verze RF-5 Tigereye a dále posloužil jako výchozí bod pro řadu konstrukčních studií, které vyústily v námořní stíhací letouny Northrop YF-17 a F/A-18. Northrop F-20 Tigershark byl pokročilou variantou a nástupcem F-5E. Jeho program byl nakonec zrušen. Z identického programu jako F-5 pocházel i Northrop T-38 Talon.^[7]

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „N“, ale neexistuje příslušná značka <references group="N"/>