Northumbrie

Geografie	; Northumbrie kolem roku 700
	; Northumbrie kolem roku 700
Hlavní město	Bebbanburg (severní), Eoferwic (jižní)
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Anglosasové (dříve Anglové), Dánové, Norové, Britonové
Jazyky	northumbrijská staroangličtina, kumbrijština, latina, staroseverština (asi 876–914)
Náboženství	anglosaské (pohanské), katolické, iroskotské, staroseverské (Dánové)
	Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie
Mateřská; země	nezávislý stát (651–867); Jórvík (jižní část 867–927, 939–944, 947–954); nezávislá severní část (876–954);
Měna	sceatta (peninga)
Vznik	651 – vznik království
	Státní útvary a území
	Bernicie
	Deira
	Rheged
	Gododdin
	království Jórvík
	Anglické království
	Northumberland
	království Alba

Northumbrie (staroanglicky Norþanhymbra Rīċe, latinsky Regnum Northanhymbrorum) bylo jedno ze sedmi anglosaských království, rozkládající se v současné severní Anglii a jižním Skotsku, posléze také jedno z hrabství po roce 927 sjednoceného Anglického království. Jméno odkazuje na polohu země rozkládající se „na sever od (říčního ústí) Humberu“; zůstalo zachováno v nástupnickém, územně už mnohem menším, hrabství Northumberland.

Do roku 867 byla Northumbrie samostatným anglosaským královstvím. V roce 867 bylo království vydrancováno vikingy, kteří si podmanili jižní část a připojili ji k Danelawu. V dobyté jižní Northumbrii vzniklo vikinské království Jórvík s centrem ve městě Yorku.