Obiter dictum

Obiter dictum (lat. „řečeno na okraj“, mn. č. obiter dicta), v justičním slangu obíčko^[1][2], je ta část rozhodnutí, která shrnuje další argumenty a která není autoritativní. Je uváděna pouze pro dokreslení a může mít v případě, že je součástí zrušovacího rozhodnutí, význam jako vodítko pro další rozhodování soudu nižší instance.

Příklad: „Kasační stížnost byla podána opožděně (= ratio decidendi), avšak nemohla by zřejmě uspět ani v případě, že by byla včasná, neboť stěžovatel se domáhá rozhodnutí ve věci, jež je vyňata z pravomoci soudů (= obiter dictum).“

V precedenčních systémech je závaznou částí precedentu pouze ratio decidendi, argumentace obiter dictum precedenční účinky nemá.^[3]