Operace Barkhane | |||
---|---|---|---|
Francouzští a malijští vojáci, březen 2016. | |||
Trvání | 1. srpna 2014 – 9. listopadu 2022 | ||
Místo | Sahel, Mauritánie, Mali, Čad, Burkina Faso, Niger | ||
Výsledek | Neúspěch Francie v potlačení džihádistů. V srpnu 2022 se francouzské jednotky stáhly z Mali. V listopadu 2022 byla operace oficiálně ukončena. | ||
Strany | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Operace Barkhane byla protipovstalecká vojenská operace, která začala 1. srpna 2014 a oficiálně byla ukončena 9. listopadu 2022. Operaci vedly ozbrojené síly Francie po většinu trvání o síle 3000 vojáků, které měly základnu ve městě N'Djamena v Čadu. Operace byla vedena ve spolupráci s pěti africkými zeměmi, které všechny bývaly francouzské kolonie: Burkina Faso, Čad, Mali, Mauritánie a Niger (tzv. G5 Sahel). Mali z operace vystoupilo v srpnu 2022. Operace byla nazvána po typu písečné duny, která tvarem připomíná půlměsíc (tzv. barchan).
Francouzská armáda původně vpadla do Mali v roce 2013 během operace Serval, během které se jí povedlo dobýt sever země od islamistů. Po tomto úspěchu byla připravena navazující operace Barkhane, která měla vítězství zopakovat v pásu Sahelu. Cílem bylo vojensky podpořit místní vlády a armády v boji s islamisty a tím jim zabránit ve vytvoření základen v tomto regionu pro případné útoky na Evropu.
Během vojenského převratu v Mali v srpnu 2020 byl armádou svržen prezident Ibrahim Boubacar Keïta. Novým prezidentem se stal bývalý ministr obrany a armádní důstojník Bah Ndaw. Nicméně ten byl armádou svržen již v květnu 2021 během dalšího vojenského převratu. Ten vedl plukovník Assimi Goïta, který se poté stal prozatímním prezidentem Mali. V regionu se také začaly projevovat silné protifrancouzské nálady. Francouzské vojsko se muselo do srpna 2022 stáhnout z Mali a prezident Emmanuel Macron následně prohlásil, že v následujících měsících bude operace Barkhane přetransformována. Nicméně v listopadu byla nakonec ukončena.