Organoborany nebo organoborité sloučeniny jsou organické sloučeniny odvozené od boranu (BH3) náhradou jednoho nebo více vodíkových atomů organickými funkčními skupinami. Vlastnostmi těchto sloučenin se zabývá organoboranová chemie.
Organoborany jsou významnou skupinou reaktantů v organické chemii, kde umožňují mnoho různých chemických reakcí, jako jsou hydroborace. Reakce organoboranů zahrnují mezimolekulární i vnitromolekulární přenosy nukleofilních skupin navázaných na bor na elektrofilní centra. α,β-nenasycené boráty a boráty obsahující dobré odstupující skupiny v pozicích α jsou velmi náchylné k vnitromolekulárním 1,2-přesunům skupin z boru na elektrofilní pozice α. Oxidací či protonolýzou vzniklých organoboranů lze získat řadu různých organických sloučenin, například alkoholy, karbonylové sloučeniny, alkeny a alkylhalogen.[1]