Ornella Vanoni

Ornella Vanoni
Ornella Vanoni, 2007
Základní informace
Přezdívka	Cantante della mala
Narození	22. září 1934 (90 let) Milán Itálie Itálie
Žánry	Pop
Povolání	Zpěvačka
Aktivní roky	1958 – dosud
Ocenění	velkodůstojník Řádu zásluh o Italskou republiku
Manžel(ka)	Lucio Ardenzi (1960–1965)
Web	http://www.ornellavanoni.it
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ornella Vanoni (* 22. září 1934 Milán) je italská zpěvačka.

Svou uměleckou dráhu započala v roce 1960 jako divadelní herečka v souboru Bertolta Brechta pod režisérem Giorgio Strehlerem. V té době také začala zpívat a pořizovat nahrávky pro vyšší vrstvy společnosti. Ve svém podání zpívala folklorní a populární písně zejména ty, které měly souvislost s organizovaným zločinem což jí přineslo přezdívku Cantante della mala (doslovně přeloženo zpěvačka podsvětí).

Brzy nadto její popularita vzrostla díky písním Senza fine a Che cosa c'e (1963), které pro ni napsal Gino Paoli. V roce 1964 vyhrála festival v Neapoli s písní Tu si na cosa grande.

Následně se zúčastnila série festivalů v Sanremu, kde měla velký úspěch písněmi Abbracciami forte (1965), Io ti daró di piú (1966), La musica é finita (1967), Casa bianca (1968) a Eternitá (1970). Píseň Casa Bianca se stala předmětem sporu mezi jejím autorem Don Backym a klanem Adriana Celentana ve kterém se jednalo o autorská práva.

Během té doby vydala písně Una ragione di piú, Un'ora sola ti vorrei, L'appuntamento a Non Dirmi Niente, která se stala takovým hitem jako byla svého času píseň Don't Make Me Over skupiny Swinging Blue Jeans ve Velké Británii.

V r. 1976 se poznala s Viniciem de Moraesem a Toquinhem a vydala písně La voglia la pazzia a I'incoscienza e I'allegria. V osmdesátých letech také přišly na svět písně Ricetta di donna (1980), Uomini (1983) a Ti lascio una canzone (1985 - duet s Gino Paolim). V roce 1989 přijela znovu do Sanrema s Io come faró.

V r. 1999 nahrála Alberi - duet s Enzo Gragnaniellim. Nahrávky té doby pocházely většinou z live koncertů, kde zpívala jako host. V r. 2004 vydala spolu s Ginem Paolim duo album na oslavu svých 70. narozenin.

Kromě své pěvecké kariéry Ornella působila i v dalších uměleckých směrech. Třeba ve filmech kde pózovala i nahá pro italskou verzi Playboye a v televizních programech jako je Striscia la notizia (parodie denních zpráv, korupce politiků, společenských nešvarů).

Zařazení jejího největšího hitu L'Appuntamento (1970) do alba Ocean's Twelve soundtrack znovu podnítilo zájem publika o její zpěv po celém světě.