Otto von Bismarck | |
---|---|
![]() | |
Německý kancléř | |
Ve funkci: 18. ledna 1871 – 18. března 1890 | |
Předchůdce | funkce založena |
Nástupce | Leo von Caprivi |
Rodné jméno | Otto Eduard Leopold von Bismarck |
Narození | 1. dubna 1815 Schönhausen, Pruské království ![]() |
Úmrtí | 30. července 1898 (ve věku 83 let) Friedrichsruh, Německé císařství ![]() |
Příčina úmrtí | plicní paralýza |
Místo pohřbení | Bismarckovo mauzoleum |
Národnost | Němec |
Choť | Johanna von Puttkamer (od 1847) |
Rodiče | Ferdinand von Bismarck a Wilhelmine Luise Mencken |
Příbuzní | Malwine von Bismarck a Bernhard von Bismarck[1][2] (sourozenci) |
Zaměstnání | politik |
Náboženství | luteránství |
Ocenění | Řád černé orlice (1864) velkokříž Řádu nizozemského lva (1869) čestný občan Coburgu (1895) čestné občanství (1895) Řád Vilémův (1896) … více na Wikidatech |
Podpis | ![]() |
Commons | Otto von Bismarck |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda z Lauenburgu (1. dubna 1815, Schönhausen, Pruské království – 30. července 1898, Friedrichsruh, Německé císařství) byl jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatel sjednoceného Německa. Byl první ministr (tj. premiér) Pruska (1862–1890) a první v řadě německých kancléřů (1871–1890). Jeho nekompromisní přístup k řešení politických problémů a autoritativní vystupování vůči sněmu mu vyneslo přezdívku Železný kancléř.[3] V zahraniční politice pro něj byla typická tzv. reálpolitik, jež je definována chladným mocenským kalkulem a agresivní diplomacií.[4]