Passaggio

Passaggio (z italštiny) je termín používaný v hudební terminologii pro přechodovou oblast mezi hlasovými rejstříky. Používá se v klasickém zpěvu k popisu rozsahu frekvencí produkovaných při emisi zvukového sloupce v příslušných a problematických změnách, které jsou ověřeny v rejstříku pěveckého hlasu. Není to fyzický bod, ale rozsah zvukových frekvencí. Passaggio hlasu leží mezi různými hlasovými rejstříky. V závislosti na pěvecké škole a tradici to může být změna rejstříku z hrudního hlasu na smíšený hlas (voix mixte) a na hlavový hlas, (ve kterém je přístupný pronikavý zvuk, ale obvykle pouze přes hlasový trénink). Ve spodní části passaggia se nachází hrudní hlas neboli hrudní rejstřík, kterým každý zpěvák vydává silný a vážný zvuk. V horní části passaggia je pak hlas hlavový.

Historická italská škola zpěvu popisuje primo passaggio a secondo passaggio spojené přes zona di passaggio v mužském hlasu, a primo passaggio a secondo passaggio v ženském hlasu, která jsou propojena tzv. průchozí oblastí a to v mužském i ženském hlase. Hlavním cílem klasického hlasového tréninku je v klasických stylech udržet rovnoměrné zabarvení v celém passaggio. Správným tréninkem je možné vytvořit rezonanční a silný zvuk.

V italské vokální pedagogice je však passaggio také obvykle chápáno jako přechod od „emissione aperta/suono aperto“ (otevřené vydávání zvuku) k „emissione coperta/suono coperto“ (zakryté vydávání zvuku). Pojmy „aperto“ (otevřené) a „coperto“ (zakryté) se používají jak z hlediska zvukové estetiky, tak ve smyslu fyziologicko-technickém. Fyziologicky a technicky se popisuje přechod od „emisní aperty“ k „emisní copertě“ především snížením hrtanu.

Při poslechu neškoleného zpěváka při přechodu z nižší hlasové polohy do polohy vyšší vznikají nápadné hlasové změny. Zdá se, jakoby se v určitých místech změnila barva hlasu a dokonce jakoby se v těchto místech hlas zlomil.^[1] Technicky nekvalitní provedení passaggia (např. vlivem neškolených hlasů) vede k lomu, že hlas se projevuje drsným, ječivým, ale i mdlým, převzdušněným, chraplavým a občas nechtěným nosovým tónem.

Dne 3. května 2017 zveřejnili Echternach a spol. studii – vysokorychlostní, zpomalená videa pohybu hlasivek v různých hlasech.^[2][3]