Percy Bysshe Shelley

Percy Bysshe Shelley
Portrét od Alfreda Clinta, 1819
Narození	4. srpna 1792 Warnham, Západní Sussex
Úmrtí	8. července 1822 (ve věku 29 let) Gulf of La Spezia
Příčina úmrtí	utonutí
Místo pohřbení	Protestantský hřbitov, Řím
Povolání	básník, dramatik, prozaik a překladatel
Alma mater	Etonská kolej (od 1804) Univerzitní kolej (od 1810)
Žánr	lyrická i epická poezie, dramata, eseje
Literární hnutí	romantismus
Významná díla	Královna Mab, Vzpoura Islámu, Cenci, Óda na západní vítr, Odpoutaný Prométheus,
Manžel(ka)	Harriet Westbrook (1811–1816) Mary Shelleyová (1816–1822)
Děti	Ianthe Eliza Shelley[1][2] Charles Bysshe Shelley[1][2] William Shelley[1][2] Percy Florence Shelley[1][2] Clara Everina Shelley[2] Clara Shelley[2]
Rodiče	Timothy Shelley[2] a Elizabeth Pilford[1][2]
Příbuzní	Helen Shelley[3], Margaret Shelley[3], John Shelley[2] a Elizabeth Shelley (sourozenci) Charles Edward Jeffries Esdaile[1] (vnuk)
Vlivy	John Milton Publius Ovidius Naso Robert Burns Francis Bacon George Gordon Byron … více na Wikidatech
Podpis
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
původní texty na Wikizdrojích
citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Percy Bysshe Shelley [pɜːsi bɪʃ ʃɛlɪ]IPA (4. srpna 1792 – 8. července 1822) byl anglický básník, dramatik, prozaik a překladatel, jenž patří k nejvýznamnějším romantickým autorům^[4]. Je považován za tvůrce vrcholných lyrických básní a eposů napsaných v anglickém jazyce.^[5]

Nejvíce se proslavil svými básněmi Ozymandias, Óda na západní vítr, Skřivanu a Maska anarchie. Nicméně většinu jeho díla tvoří dlouhé vizionářské básně Alastor, Adonis, Vzpoura Islámu, Odpoutaný Prométheus a nedokončená báseň Triumf života. Jeho nekonvenční životní styl a idealismus, společně s jeho skeptickým tónem, z něj udělaly nechvalně proslulého a velmi nenáviděného muže. Stal se však idolem pro následující dvě nebo tři generace básníků, mezi nimi nejznámějších viktoriánských básníků Roberta Browninga, Alfreda Tennysona, Dante Gabriela Rossettiho, Algernona Charlese Swinburna, Williama Butlera Yeatse. Měl také vliv na mnohé básníky píšící v jiných jazycích, například na Jibanananda Dase a Subramanya Bharathyho. Byl rovněž obdivován Karlem Marxem, Henrym Stephensem Saltem a Georgem Bernardem Shawem. Podobně jako jeho současníci John Keats a Lord Byron Shelley předčasně zemřel. Jeho druhou ženou byla Mary Shelleyová, autorka pověstného románu Frankenstein, ke kterému její manžel napsal v roce 1818 předmluvu.^[6]