Peter Polansky | |
---|---|
![]() Peter Polansky v kvalifikaci French Open 2019 | |
Stát | ![]() |
Datum narození | 15. června 1988 (36 let) |
Místo narození | North York, Ontario, Kanada |
Bydliště | Toronto, Kanada[1] |
Výška | 183 cm[1] |
Hmotnost | 80 kg[1] |
Profesionál od | 2007 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 659 972 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 19–45 |
Tituly | 0 ATP, 4 challengery, 8 ITF |
Nejvyšší umístění | 110. místo (25. června 2018) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2009, 2017, 2018) |
French Open | 1. kolo (2009, 2014, 2015) |
Wimbledon | 2. kolo (2018) |
US Open | 1. kolo (2010) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 3–11 |
Tituly | 0 ATP, 16 challengerů, 4 ITF |
Nejvyšší umístění | 123. místo (10. prosince 2018) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | 1. kolo (2014) |
ATP Cup | základní skupina (2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 18. května 2021
Peter Polansky (* 15. června 1988 North York, Ontario) je kanadský profesionální tenista českého původu.[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a dvacet ve čtyřhře.[3] V roce 2018 se stal prvním tenistou historie, který v jediném kalendářním roce postoupil jako šťastný poražený z kvalifikací všech čtyř grandslamů.
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2018 na 110. místě a ve čtyřhře pak v prosinci téhož roku na 123. místě.[4][1]
V juniorském tenisu si zahrál finále US Open 2006, kde podlehl Dušanu Lojdovi. Již na Australian Open 2006 postoupil s Keiem Nišikorim do semifinále čtyřhry. Na juniorském žebříčku ITF nejvýše figuroval v prosinci 2006 na 34. místě.[4]
V kanadském daviscupovém týmu debutoval v roce 2007 čtvrtfinálem 1. skupiny americké zóny proti Kolumbii, v němž za rozhodnutého stavu vyhrál nad Carlosem Salamancou. Kanaďané zvítězili 5:0 na zápasy. Světovou skupinu si poprvé zahrál v roce 2014, kdy v úvodním tokijském kole nestačil na Nišikoriho i Goa Soedu. Japonsko postoupilo 4:1 na zápasy. Do června 2021 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 8–6 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[5]