Back Лаплас, Пьер-Симон ADY Pierre-Simon Laplace Afrikaans Pierre-Simon de Laplace AN بيير لابلاس Arabic بيير لابلاس ARZ Pierre-Simon Laplace AST Pyer Simon Laplas Azerbaijani پیئر سیمون لاپلاس AZB Пьер-Симон Лаплас Bashkir П’ер-Сімон Лаплас Byelorussian
| Pierre Simon de Laplace | |
|---|---|
 | |
| Narození | 23. března 1749 Beaumont-en-Auge |
| Úmrtí | 5. března 1827 (ve věku 77 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise (do 1878; 48°51′40″ s. š., 2°23′39″ v. d.) Q110331480 (1878–1888; 49°16′34″ s. š., 0°6′42″ v. d.)Saint-Julien-de-Mailloc (od 1888; 49°4′46″ s. š., 0°19′24″ v. d.) |
| Bydliště | Dolní Normandie Arcueil |
| Alma mater | Caenská univerzita (1766–1769) |
| Povolání | matematik, astronom, fyzik, politik, filozof, vysokoškolský učitel, teoretický fyzik, statistik a spisovatel |
| Zaměstnavatelé | École Militaire (1770–1773) Francouzská akademie věd (1773–1793) Francouzský institut (od 1794) Bureau des Longitudes (od 1795) École normale (od 1795) |
| Ocenění | člen Královské společnosti (1789) rytíř Řádu čestné legie (1803) velkodůstojník Řádu čestné legie (1804) velkokříž Řádu sjednocení (1813) velkokříž Řádu čestné legie (1825) … více na Wikidatech |
| Nábož. vyznání | agnosticismus |
| Choť | Marie Anne Charlotte de Courty de Romange (od 1788)[1] |
| Děti | Charles Émile de Laplace |
| Funkce | prezident Akademie věd (1796) ministr vnitra Francie (1799) člen Konzervativního senátu (1799–1814) prezident Akademie věd (1812) francouzský pair (1814–1827) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pierre Simon de Laplace [laplas] (23. března 1749 – 5. března 1827) byl francouzský matematik, fyzik, astronom a politik; člen Francouzské akademie věd, Královské společnosti v Londýně a Komise pro míry a váhy.
Laplace je právem považován za jednoho z největších vědců vůbec. Zanechal monumentální dílo již svým rozsahem.[2][3][4] Zabýval se matematickou analýzou, teorií pravděpodobnosti, nebeskou mechanikou, teorií potenciálu, zavedl pojem Laplaceovy transformace, užil tzv. Laplaceův operátor (v parciální diferenciální rovnici pro potenciál silového pole). Je autorem teorie o vzniku sluneční soustavy z rotující mlhoviny (Kantova-Laplaceova teorie) a mnoha dalších teorií a metod s mnoha aplikacemi.
Laplace je také více než mnoho jiných velikánů vědy spojován se zakořeněnými pověrami a názory, které nikdy prokazatelně nehlásal. Je zejména často zcela neprávem považován za naivního propagátora představy absolutně deterministického vesmíru, analogického kolosálnímu hodinovému stroji, který by po zadání všech rovnic a počátečních podmínek všech částic ve vesmíru umožňoval absolutně přesně předvídat budoucnost. Jde však o pouhou tradovanou pověru. Pozorné studium originálních prací Laplaceho totiž ukazuje, že tento vědec zastával názor právě opačný a byl propagátorem pravděpodobnostně chápané a zcela moderní formy determinismu. Uvedený příklad Laplaceova démona, jak byl později pojmenován, uváděl Laplace z důvodů zcela opačných, než je mu podsouváno: ukazuje na něm absurditu a nereálnost absolutního determinismu, aby vyzdvihl nutnost pravděpodobnostního popisu jevů. Není náhodou, že tak činí ve svých knihách o teorii pravděpodobnosti, nikoli nebeské mechanice.[5][6]
- ↑ Find a Grave. Dostupné online.
- ↑ P. S. Laplace: „Oeuvres complétes de Laplace“, 14 vols., Gauthier-Vallaes, Paris, 1878-1912. Posmrtná publikace Laplaceových sebraných spisů. Facsimile prvé edice této vzácné a obtížně dostupné knihy bylo publikováno vydavatelstvím Éditions Culture et Civilisation, 115 Ave. Gabriel Lebron, 1160 Brussels, (Belgium), 1967
- ↑ Ch. C. Gillispie: „Pierre-Simon Laplace, 1749-1827: A Life in Exact Science“, Princeton University Press, 1997. (V současnosti zřejmě nejlepší a nejpoctivější vědecká biografie Laplace, i když stále neúplná v řadě bodů.)
- ↑ J. J. O'Connor, E. F. Robertson: „Pierre-Simon Laplace“. In: History of Mathematics; on-line: http://www-groups.dcs.st-and.ac.uk/~history/Mathematicians/Laplace.html
- ↑ J. Bricmont: "Science of Chaos, or Chaos in Science?", Physicalia Magazine, 17, (1995) 3-4, pp.159-208. Viz zvláště kap. "Chaos and Determinism: Defending Laplace"; on-line: https://web.archive.org/web/20010219064912/http://dogma.free.fr/txt/JB-Chaos.htm
- ↑ A. Gottvald: Laplace's Demon vs Maxwell's Demon: From Historical Myths to Topological Evolution". In: Proc. of the 8th International Conference on Soft Computing MENDEL 2002, Brno, CR, 2002, pp. 139-146. Rozsáhlá literatura.