Pierre de Coubertin | |
---|---|
![]() | |
2. předseda Mezinárodního olympijského výboru | |
Ve funkci: 1885–1930 | |
Předchůdce | Demetrius Vikelas |
Nástupce | Henri de Baillet-Latour |
Rodné jméno | Charles Pierre Frédy de Coubertin |
Narození | 1. ledna 1863 Paříž, ![]() |
Úmrtí | 2. září 1937 (ve věku 74 let) Ženeva, ![]() |
Místo pohřbení | Cimetière du Bois-de-Vaux (46°31′11″ s. š., 6°36′5″ v. d.) |
Choť | Marie Rothan |
Rodiče | Charles Louis de Frédy a Marie Marcelle Gigault de Crisenoy |
Příbuzní | Paul Frédy de Coubertin (bratr) |
Alma mater | Svobodná škola politických věd |
Profese | historik, pedagog, učitel, spisovatel, rozhodčí patnáctkového ragby, politik, sportovní funkcionář a zakladatel |
Ocenění | World Rugby Hall of Fame (2007) velkokříž Řádu Františka Josefa Řád rumunské hvězdy důstojník Řádu Leopolda II. Sláva sportu … více na Wikidatech |
Podpis | ![]() |
Commons | Pierre de Coubertin |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Baron Pierre de Coubertin (1. ledna 1863 Paříž – 2. září 1937 Ženeva), původním jménem Charles Pierre de Frédy byl francouzský pedagog a historik, silně ovlivněný anglosaskou kulturou, který se zasazoval zejména o zavedení sportu do francouzských škol. V této souvislosti se podílel na zrodu a rozvoji sportu ve Francii na konci devatenáctého století. Nejvíce je známý jako zakladatel moderních olympijských her.
V roce 1894 obnovil moderní olympijské hry a založil Mezinárodní olympijský výbor, jehož byl v letech 1896–1925 předsedou. V tomto období navrhl olympijské kruhy a v roce 1915 zřídil v Lausanne sídlo MOV, kde vytvořil muzeum a knihovnu. Zasadil se také o vznik zimních olympijských her, které se poprvé konaly v roce 1924 v Chamonix.
Svým zájmem o školy se dostal do konkurenčního boje se zastánci gymnastiky a tělesné výchovy, kteří měli blíže k zájmům třetí republiky. Jeho zájem o výchovné inovace zpoza kanálu La Manche znamenal, že se podílel také na rozvoji sekulárního skautingu ve Francii a hrál důležitou roli při jeho vzniku. A konečně, jeho humanismus byl zpochybňován badateli, kteří v něm spatřovali koloniálního ducha podbarveného rasismem a výraznou misogynií. Zdá se však, že nedávné studie nabízejí vyváženější pohled. Coubertin je známý také díky svému písemnému dílu, které je rozděleno mezi významné pedagogické práce, z nichž většina úzce souvisí se sportovní praxí, a historické a politické práce.