Pogost

Pogost (rusky погост, ze staroruského: погостъ^[1]) je historický výraz, který má v ruštině několik rozličných významů. Výraz byl také přejat několika dalšími jazyky (lotyštinou – pagasts a finštinou – pogosta), se specifickým významem.

Původní význam označuje zájezdní hostinec pro vrchnost a duchovní^[2] slovem příbuzným k modernímu ruskému výrazu gosť' (гость), „host“. Předpokládá se, že původní pogosty byly venkovské komunity na okraji starého ruského státu, nebo také obchodní centra (starorusky: gosťba, гостьба).^[3]

Na konci 10. století se pogosty transformovaly do administrativních a územních správních oblastí. Pogosty se lišily ve velikosti, od desítek do stovek vesnic mezi 11. až 14. stoletím. Jak se křesťanství šířilo po Rusi, byly v pogostech stavěny kostely. Poslední pogosty sloužící jako administrativní obvody byly zrušeny v roce 1775. Poté se staly městy pogosta (погосто – место), fungující jako farní centra.

Ve střediskových ujezdech 15.–16. století byly pogosty malé osady s kostelem a hřbitovem, jako například pogost Kiži nebo pogost Kadnikov. V současné ruštině pogosty obvykle označují kombinaci „venkovský kostel a pohřebiště“, položené na odlehlém místě.