Prekluze (z latinského prae-clusio, uzavření) v soukromém právu znamená nejen zánik nároku z určitého subjektivního práva, ale i úplný zánik tohoto práva jako takového. Na rozdíl od promlčení ovšem prekluze není všeobecná, nastává pouze tam, kde to zákon výslovně stanoví,[1][2] zpravidla souslovím „jinak právo zanikne“. Je proto vcelku výjimečným právním institutem.
V trestním právu se lhůty, které mají charakter prekluze, nazývají lhůtami promlčecími.[3]