Back Provirus Catalan Provirus German Provirus English Provirus Spanish Probirus Basque پروویروس Persian Provirus French Provirus Galician Provirus ID Provirus Italian
Provirus je stadium, respektive druh virové infekce, při kterém je nukleová kyselina viru začleněna do genomu hostitelské buňky. Může být neaktivní i několik let a projevit se až při oslabení organismu. Nejčastěji se takto projevují retroviry (HIV).
V případě napadení bakteriální buňky se namísto označení „provirus“ užívá označení „profág“.
Za objev mechanismu syntézy tzv. provirů, tj. virů, jejichž nukleová kyselina se v určitém stadiu životního cyklu vkládá do genomu hostitelské buňky, získal v roce 1965 Nobelovu cenu André Michel Lwoff (spolu s Françoisem Jacobem a Jacquesem Monodem).[1] „Řada základních virologických pojmů, jako je např. profág, provirus, virion nebo kapsida pochází buď přímo od Lwoffa, nebo od jeho spolupracovníků.“[2]
Termín zavedl americký virolog Richard Shope,[zdroj?] který v roce 1935 popsal papilomavirus u králíka a předpokládal, že tento DNA virus může zůstat jako provirus v latentní formě v organismu. Objev reverzní transkriptázy Howarda M. Temina (1970) poprvé ukázal, jak tohoto cíle retroviry dosahují.[3]
- ↑ LHOTSKÝ, Josef. Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů: nový pohled na viry a bakterie [online]. Praha: Academia, 2015 [cit. 2015-11-16]. S. 38–47. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. ISBN 978-80-200-2480-0.
- ↑ LHOTSKÝ, Josef. Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů: nový pohled na viry a bakterie [online]. Praha: Academia, 2015 [cit. 2015-11-16]. S. 43. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. ISBN 978-80-200-2480-0.
- ↑ SHOPE, R. E. a HURST, E. W. Infectious papillomatosis of rabbits: with a note on the histopathology. Journal of experimental medicine. Oct 1933, vol. 58, no. 5, s. 607–624. ISSN 0022-1007 (online 0022-1007). doi: 10.1084/jem.58.5.607