R136

R136
Složená fotografie R136 z Wide Field Camera 3 Hubbleova vesmírného dalekohledu v UV záření, viditelném a červeném světle
Složená fotografie R136 z Wide Field Camera 3 Hubbleova vesmírného dalekohleduUV záření, viditelném a červeném světle
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typsuper star cluster, otevřená hvězdokupa, zdroj infračerveného záření, zdroj rentgenového záření a asterismus
Rektascenze05h 38m 42.396s[1]
Deklinace-69°06′03.36″[1]
SouhvězdíMečoun (lat. Dorado)
Zdánlivá magnituda (V)9,50[1]
Vzdálenost157 000 ly
Označení v katalozích
Jiná označeníUCAC2 1803442, SAO 249329, HD 38268, TYC 9163-1014-1, CD-69 324, GC 7114[2]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Představa nejhmotnější a nejzářivější hvězdy známého vesmíru R136a1, jejíž zářivost činí 8,7 milionu L a hmotnost je 315 M

R136 (Radcliffe 136, formálně označována jako RMC 136 podle katalogu Magellanových oblak Radcliffovy observatoře[3]) je nakupení tisíců horkých modrých hvězd[4] ležících v centrální oblasti otevřené hvězdokupy NGC 2070, která se nachází ve středu mlhoviny Tarantule severovýchodní části Velkého Magellanova oblaku. Jedná se o nejhmotnější a nejvíce horké známé hvězdy ve vesmíru, rodící se z prachu a plynového kokonu, jehož složení sestává dominantně z ionizovaného vodíku.[4]

V rámci původní klasifikace hvězdokupa nepředstavovala definitivně zařazený stelární objekt a byla katalogizována pod označením HD 38268 a jako Wolfova–Rayetova hvězda Brey 82. Následně došlo ve spektrální klasifikaci k jejímu začlenění do třídy O.[5] Předpokládá se, že vzhledem k vysoké hustotě mladých hvězd dojde v průběhu miliard let k její transformaci v kulovou hvězdokupu o nízké hmotnosti.[6]

  1. a b c Høg; FABRICIUS, C.; MAKAROV, V. V.; URBAN, S.; CORBIN, T.; WYCOFF, G.; BASTIAN, U. The Tycho-2 catalogue of the 2.5 million brightest stars. Astronomy and Astrophysics. 2000, s. L27. Bibcode 2000A&A...355L..27H. 
  2. Simbad data for RMC 136
  3. Feast; THACKERAY, A. D.; WESSELINK, A. J. The brightest stars in the Magellanic Clouds. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 1960, s. 337. doi:10.1093/mnras/121.4.337. Bibcode 1960MNRAS.121..337F. 
  4. a b Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (USRA); česky Josef Chlachula. Astronomický snímek dne (APOD): Hvězdokupa R136 se rozptyluje [online]. Česká astronomická společnost, 2001-07-30 [cit. 2016-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20. 
  5. DORAN, E. I.; CROWTHER, P. A.; DE KOTER, A.; EVANS, C. J.; MCEVOY, C.; WALBORN, N. R.; BASTIAN, N. The VLT-FLAMES Tarantula Survey - XI. A census of the hot luminous stars and their feedback in 30 Doradus. Astronomy & Astrophysics. 2013, s. A134. doi:10.1051/0004-6361/201321824. Bibcode 2013A&A...558A.134D. arXiv 1308.3412v1. 
  6. BRANDL, B.; SAMS, B. J.; BERTOLDI, F.; ECKART, A.; GENZEL, R.; DRAPATZ, S.; HOFMANN, R. Adaptive Optics Near-Infrared Imaging of R136 in 30 Doradus: The Stellar Population of a Nearby Starburst. The Astrophysical Journal. 1996, s. 254. doi:10.1086/177507. Bibcode 1996ApJ...466..254B. 

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne