Back R136a1 Afrikaans R136a1 Arabic R136a1 Byelorussian আর১৩৬এ১ Bengali/Bangla R136a1 Catalan ئاڕ١٣٦ئەی١ CKB R136a1 German R136a1 English R136a1 Spanish آر۱۳۶ای۱ Persian

R136a1

R136a1
Infračervený snímek hvězdokupy R136 získaný adaptivní optikou s vysokým rozlišením soustavy Very Large Telescope v Chile. R136a1 je rozeznatelná jako nejjasnější hvězda uprostřed s R136a2 v těsné blízkosti. R136a3 je směrem vpravo dolů a R136b vlevo.
Infračervený snímek hvězdokupy R136 získaný adaptivní optikou s vysokým rozlišením soustavy Very Large Telescope v Chile. R136a1 je rozeznatelná jako nejjasnější hvězda uprostřed s R136a2 v těsné blízkosti. R136a3 je směrem vpravo dolů a R136b vlevo.
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000,0)
SouhvězdíMečoun (Dor)
Rektascenze5h 38m 42.39s[1]
Deklinace−69°06′02,91″[1]
Vzdálenost163 000 ly
(49 970[2] pc)
Barevný index (B-V)0,03[1]
Zdánlivá hvězdná velikost12,23[1]
Absolutní hvězdná velikost−8,09[3]
Fyzikální charakteristiky
Spektrální typWN5h[4]
Hmotnost265–315[3] M☉
Poloměr28,8[4]–35,4[5] R☉
Zářivý výkon (V)8 710 000 L☉
Povrchová teplota53 000 ± 3000[3] K
Další označení
SynonymaBAT99 108, RMC 136a1, HSH95 3, WO84 1b, NGC 2070 MH 498, CHH92 1, P93 954
Databáze
SIMBADdata
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

RMC 136a1 (obvykle uváděná zkráceně jako R136a1) je hvězda v galaxii Velký Magellanův oblak zhruba 49,97 kiloparseků (163 000 světelných let) od Země. Jedná se o nejhmotnější[6] a také nejzářivější známou hvězdu. Patří i mezi hvězdy s nejvyšší povrchovou teplotou. Její hmotnost je odhadována na 315 R☉ a zářivost na 8 700 000 L☉. R136a1 je Wolfova–Rayetova hvězda v centru hvězdného seskupení R136 v otevřené hvězdokupě NGC 2070 v Mlhovině Tarantule. Hvězdokupa má zdánlivou magnitudu 7,25, lze ji tedy pozorovat i slabými dalekohledy, rozlišení jejích hvězd však již vyžaduje kvalitní optiku, neboť jednotlivě jsou v průměru o 5 magnitud slabší.

  1. ↑ a b c d DORAN, E. I.; CROWTHER, P. A.; DE KOTER, A.; EVANS, C. J.; MCEVOY, C.; WALBORN, N. R.; BASTIAN, N. The VLT-FLAMES Tarantula Survey - XI. A census of the hot luminous stars and their feedback in 30 Doradus. Astronomy & Astrophysics. 2013, s. A134. doi:10.1051/0004-6361/201321824. Bibcode 2013A&A...558A.134D. arXiv 1308.3412v1. 
  2. ↑ PIETRZYŃSKI, G; D. GRACZYK; W. GIEREN; I. B. THOMPSON; B. PILECKI; A. UDALSKI; I. SOSZYŃSKI. An eclipsing-binary distance to the Large Magellanic Cloud accurate to two per cent. Nature. 7 March 2013, s. 76–79. doi:10.1038/nature11878. PMID 23467166. Bibcode 2013Natur.495...76P. arXiv 1303.2063. 
  3. ↑ a b c CROWTHER, Paul A.; CABALLERO-NIEVES, S. M.; BOSTROEM, K. A.; MAÍZ APELLÁNIZ, J.; SCHNEIDER, F. R. N.; WALBORN, N. R.; ANGUS, C. R. The R136 star cluster dissected with Hubble Space Telescope/STIS. I. Far-ultraviolet spectroscopic census and the origin of He II λ1640 in young star clusters. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2016, s. 624–659. doi:10.1093/mnras/stw273. Bibcode 2016MNRAS.458..624C. arXiv 1603.04994. 
  4. ↑ a b HAINICH, R.; RÜHLING, U.; TODT, H.; OSKINOVA, L. M.; LIERMANN, A.; GRÄFENER, G.; FOELLMI, C. The Wolf–Rayet stars in the Large Magellanic Cloud. Astronomy & Astrophysics. 2014, s. A27. doi:10.1051/0004-6361/201322696. Bibcode 2014A&A...565A..27H. arXiv 1401.5474. 
  5. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené arxiv není určen žádný text
  6. ↑ REDD, Nola Taylor. What Is the Most Massive Star? [online]. July 28, 2018 [cit. 2018-07-28]. Dostupné online. 
From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne