Back Rafael Nadal Afrikaans Rafael Nadal AN رافاييل نادال Arabic رافاييل ناضال ARY رافاييل نادال ARZ ৰাফেল নাডাল Assamese Rafael Nadal AST Rafael Nadal Azerbaijani رافائل نادال AZB Рафаэль Надаль Bashkir

Rafael Nadal

Rafael Nadal
Rafael Nadal na French Open 2011
Rafael Nadal na French Open 2011
PřezdívkaRafa, antukový král
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození3. června 1986 (38 let)
Místo narozeníManacor, Mallorca, Španělsko
BydlištěManacor, Mallorca, Španělsko
Výška185 cm
Hmotnost85 kg
Profesionál od2001
Ukončení kariérylistopad 2024
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
(rozený pravák)
Výdělek134 946 100 USD
Tenisová raketaBabolat Pure Aero Play
Dvouhra
Poměr zápasů1080–228
Tituly92 ATP (4. v otevřené éře)
22 grandslamů (2. v historii)
Nejvyšší umístění1. místo (18. srpna 2008)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2009, 2022)
French Openvítěz (2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2017, 2018, 2019, 2020, 2022)
Wimbledonvítěz (2008, 2010)
US Openvítěz (2010, 2013, 2017, 2019)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůfinále (2010, 2013)
Olympijské hryZlatá olympijská medaile zlato (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů142–77
Tituly11 ATP
Nejvyšší umístění26. místo (8. srpna 2005)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2004, 2005)
Wimbledon2. kolo (2005)
US Opensemifinále (2004)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryZlatá olympijská medaile zlato (2016)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2004, 2009, 2011, 2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241119a19. listopadu 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Rafael Nadal na LOH 2016

Rafael Nadal na LOH 2016

Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlato 2008 Peking dvouhra mužů
zlato 2016 Rio de Janeiro čtyřhra mužů

Rafael „Rafa“ Nadal Parera (* 3. června 1986 Manacor, Mallorca) je bývalý španělský tenista, nejlepší antukář mužské historie,[1] který se na profesionálních okruzích pohyboval v letech 2001–2024. Kariéru ukončil na listopadovém finále Davis Cupu 2024.[2] Jako jediný tenista získal čtrnáct titulů z dvouhry jednoho grandslamu, které vybojoval na Roland-Garros.[1] S dvaceti dvěma grandslamy figuruje na druhém místě mužských historických statistik za Novakem Djokovićem. Vyjma French Open vyhrál čtyřikrát US Open, dvakrát Wimbledon a dvakrát Australian Open. Na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu se stal olympijským vítězem ve dvouhře. Ze čtyřhry Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru si odvezl zlatou medaili v páru s Marcem Lópezem.

V letech 2008–2020 byl opakovaně světovou jedničkou ve dvouhře,[3] kterou se poprvé stal jako historicky 24. v pořadí. V osmi obdobích na čele strávil 209 týdnů. Pětkrát sezónu zakončil na prvním místě.[4][5] Do první světové desítky vstoupil jako 18letý během dubna 2005 a bez přerušení v ní setrval 912 týdnů do druhé poloviny března 2023, tedy při jejím opuštění ve 36 letech téměř polovinu života (17 let, 10 měsíců a 23 dní). Vytvořil tak mužský rekord, jímž překonal 788 týdnů Connorse a zaostal jen za 1000 týdny Navrátilové.[6][7]

Se ziskem 36 singlových titulů v sérii Masters byl při ukončení kariéry v roce 2024 druhý za Djokovićem a s 22 trofejemi mu také patřila druhá příčka v kategorii ATP 500 za Federerem.[8] Pro výkony na antuce získal přezdívku „antukový král“.[9][10] Vítězstvím na Barcelona Open 2016 vyrovnal rekord 49 antukových trofejí Argentince Guillerma Vilase,[11] který překonal triumfem na Monte-Carlo Masters 2017. Celkově vyhrál rekordních 63 antukových turnajů. Stal se také prvním hráčem otevřené éry se čtrnácti tituly z jediného turnaje, když rekordní počet drží na French Open. Dvanáctkrát ovládl Barcelona Open, jedenáctkrát Monte-Carlo Masters[12] a desetkrát Rome Masters.

Výhrou na US Open 2010 se stal po Laverovi, Agassim a Federerovi čtvrtým hráčem v otevřené éře tenisu a celkově sedmým v historii, kterému se podařilo zkompletovat všechny čtyři grandslamové turnaje ve dvouhře. Newyorskou trofejí rovněž završil, jako druhý po Agassim, kariérní Zlatý Slam, kombinaci všech čtyř grandslamových titulů a olympijského zlata. V letech 2010 a 2013 skončil jako poražený finalista z Turnaje mistrů, když nejdříve podlehl Federerovi a poté Djokovićovi. Turnaj mistrů tak nevyhrál jako jediný velký turnaj z takových titulů definovaných ATP.

V monackém finále 2010 porazil Verdasca 6–0 a 6–1 v nejkratším finálovém duelu série Masters, založené roku 1990.[13] Titulem na Monte-Carlo Masters 2011 vyhrál jako první tenista v otevřené éře stejný turnaj sedmkrát v řadě a odpoutal se od Vilasových šesti triumfů na ATP Buenos Aires.[14] Vítězný boj o titul na Barcelona Open 2021 proti Tsitsipasovi znamenal časem 3 hodiny a 38 minut nejdelší finále na túře ATP od začátku počítání statistik v roce 1991, v zápasech na dvě vítězné sady.[15]

V letech 2008, 2010, 2013, 2017 a 2019 zakončil sezónu na 1. místě dvouhry žebříčku ATP. Tím se stal prvním takovým hráčem v pěti nenavazujících sezónách.[5] V období 1990–2017 působil v úloze hlavního trenéra strýc Toni Nadal. V sezóně 2017 jej nahradil bývalý tenista Carlos Moyà.[16] Od roku 2005 až do završení kariéry byl členem trenérského týmu Francisco Roig a od sezóny 2022 rovněž Marc López.[17]

  1. ↑ a b Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené tennis2020 není určen žádný text
  2. ↑ Rafael Nadal after final match: 'I'd experience it every day if I could'. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-11-19 [cit. 2024-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Jan Vojkůvka. Bez ohledu na výsledek. Fantazie, neskrývá Nadal radost z návratu do čela žebříčku [online]. Tenisovýsvět.cz [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Federer titul v Halle neobhájil. Ve finále podlehl Čoričovi a přijde o tenisový trůn [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-24 [cit. 2018-06-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené end-2019 není určen žádný text
  6. ↑ Rafael Nadal’s 18-year top 10 record will end after Indian Wells reveal. Fox Sports [online]. 2023-03-02 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ KRISHNA, Gautham. "Martina Navratilova has that record and not Nadal" - Tennis fans annoyed with Spaniard's top-10 record not compared to WTA stars. Sportskeeda.com [online]. 2023-03-04 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal zdolal Thiema a v Madridu slaví rekordní 30. titul z Masters! [online]. Tenisportal.cz, 2017-05-14 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ HARWITT, Sandra. Is Rafael Nadal the best clay-court player ever?. ESPN. 1-8-2008. Dostupné online [cit. 05-04-2010]. 
  10. ↑ PERROTTA, Tom. Nadal Appearing Unbeatable on Clay. Tennis magazine. New York Sun, 28-04-2008. Dostupné online [cit. 05-04-2010]. 
  11. ↑ ZABLOUDI, Luboš. Nadal v Barceloně získal 49. antukový titul a vyrovnal rekord Vilase [online]. Tenisportal.cz, 2016-04-24 [cit. 2016-04-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal slaví 70. titul a rekordní trofeje: 50. z antuky a 10. z Monte Carla! [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-23 [cit. 2017-04-24]. Dostupné online. 
  13. ↑ Unstoppable Nadal Captures Sixth Straight Title Monte-Carlo [online]. MONTE-CARLO ROLEX MASTERS, 2010-04-18 [cit. 2021-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-04-21. (anglicky) 
  14. ↑ CHRISTOPHER CLAREY. Nadal’s Reign in Monte Carlo Continues [online]. The New York Times, 2011-04-17 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ Rafael Nadal Saves M.P., Beats Stefanos Tsitsipas For 12th Barcelona Title [online]. ATP Tour, Inc., 2021-04-2 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Rafael Nadal hires Carlos Moya as he bids to revive injury-hit careeer [online]. CNN, 17-12-2016 [cit. 2016-12-19]. Dostupné online. 
  17. ↑ SANFORD, Jordaan. Marc Lopez joins Rafael Nadal's coaching team. Tennis.com [online]. 2021-12-11 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne