Ramesse XI. Menmaatre byl posledním faraonem 20. dynastie, pro jehož období, nejspíše do 20. roku jeho vlády, lze Egypt charakterizovat jako jednotný stát. Jeho vláda trvala v letech 1106–1077 př. n. l.,[1] tedy zhruba 29 let. Ke konci jeho vlády až do jeho smrti docházelo k diferenciaci mocenských poměrů mezi Horním a Dolním Egyptem. Zpočátku vládl z města Pi-Ramesse v deltě Nilu. V Horním Egyptě dlouhodobě přebírali moc a vliv na celý Horní Egypt Amonovi veleknězové v Thébách. Pomyslná dělicí linie vlivu byla poblíž města Heracleopolis, případně města El-Hiba jižně od oázy Fajjúm. Teokracie v Thébách ovládala jih až po Asuán. Toto období je označováno jako Třetí přechodná doba, která přetrvávala více než 350 let.
Chybná citace: Nalezena značka <ref>
pro skupinu „p“, ale neexistuje příslušná značka <references group="p"/>