Reflexe (z lat. reflexio, obrácení zpět, odraz) znamená ve filozofii obrácení pozornosti od vnějších předmětů ke vnímání, poznávání a myšlení samému. Umožňuje člověku zaujímat jistý odstup vůči vlastním myšlenkovým pochodům - proto se v běžné řeči reflexe často chápe jako jakékoli rozvažování vůbec - zároveň však znamená i ztrátu bezprostřednosti. Tato charakteristická schopnost člověka je ústředním tématem novověké filozofie, zejména kritické filozofie, epistemologie a fenomenologie.
Pokud se tématem reflexe stává vlastní já, hovoří se o sebereflexi, hranice ovšem není nijak ostrá.