Renato Dulbecco | |
---|---|
![]() | |
Narození | 22. února 1914 Catanzaro, ![]() |
Úmrtí | 19. února 2012 (ve věku 97 let) La Jolla, Kalifornie, ![]() |
Bydliště | La Jolla (do 2012) Spojené státy americké (1947–2012) Milán Imperia |
Alma mater | Turínská univerzita (do 1936) |
Povolání | virolog a lékař |
Zaměstnavatelé | Kalifornský technologický institut Kalifornská univerzita v San Diegu Projekt lidského genomu Indianská univerzita |
Ocenění | John Scott Medal (1958) AACR-G.H.A. Clowes Award for Outstanding Basic Cancer Research (1961) Cena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum (1964) Cena Howarda Taylora Rickettse (1965) Paul-Ehrlich-und-Ludwig-Darmstaedter-Preis (1967) … více na Wikidatech |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Renato Dulbecco (22. únor 1914, Catanzaro, Itálie – 19. únor 2012, La Jolla, Kalifornie, USA) byl italsko-americký molekulární biolog a virolog, který se zasloužil o významný pokrok ve studiu rakoviny. Roku 1975 získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za objevy týkající se interakce mezi nádorovými viry a genetickým materiálem buňky,[1] které vedly k objasnění úlohy virů při vzniku rakoviny. Ocenění získal společně se svými studenty Howardem M. Teminem a Davidem Baltimorem. Všichni tři výzkumníci, kteří pracovali nezávisle na sobě, získali cenu za přínos k poznání, že rakovina je způsobena genetickou změnou normálních buněk. Některé viry mohou integrovat svůj genom do DNA hostitelské buňky a vyvolat tak její nekontrolovaný růst, což je charakteristickým znakem rakovinné buňky. Dulbeccův výzkum položil základy pro pochopení role DNA onkogenních virů při tranformaci buňky, zatímco Teminova a Baltimorova práce se zabývala onkogenními viry, které nesou svou genetickou informaci ve formě RNA.
Dulbecco vystudoval lékařství na turínské univerzitě. Za druhé světové války bojoval v řadách italské armády ve Francii a na Východní frontě, ale po vstupu Němců do Itálie přešel k partyzánům a zapojil se do protifašistického odboje. Roku 1947 dešel do USA, kde pracoval nejprve u Salvadora Lurii na Indiana University a posléze v týmu Maxe Delbrücka na California Institute of Technology.[2] Poté působil na Salkově institutu pro biologická studia v kalifornské La Jolle na lékařské fakultě Kalifornské univerzity v San Diegu.