Back رست (إنترنت) Arabic REST protokolu Azerbaijani REST Bulgarian REST Catalan REST (softwarearkitektur) Danish Representational State Transfer German REST English Transferencia de Estado Representacional Spanish REST Estonian Estatu Ordezkaritzaren Transferentzia Basque
Representational state transfer (REST) je termín z počítačových věd, cesta, jak jednoduše vytvořit, číst, aktualizovat (editovat) nebo smazat informace ze serveru pomocí jednoduchých HTTP volání. Jde o obecně přijímaný příklad (paradigma) softwarové architektury distribuovaných systémů, zejména webových služeb. REST je abstrakce struktury a chování World Wide Webu. Cílem REST je vytvořit architektonický styl, který lépe splňuje požadavky moderního webu.
Šest požadavků (zásad, charakteristik, také architektonických principů) kladených na architektonický styl vyhovující paradigmatu REST:[1][2]
- klient-server (Client-Server) – klient a server jsou nezávislí
- bezestavový (Stateless) – server stav klienta nezaznamenává
- ukládání do mezipaměti (Cache) – server označuje data ukládaná do mezipaměti
- jednotné rozhraní (Uniform Interface) – server vystavuje klientovi prostředky jednotným a předvídatelným způsobem
- vícevrstvý systém (Layered System) – prostředníci mezi klientem a serverem chování neovlivňují
a volitelný
- kód na vyžádání (Code-On-Demand) – server klientovi může přidat další funkce tím, že mu pošle kód, který může tento klient spustit[3]
Především požadavek na jednotné rozhraní odlišuje paradigma REST od ostatních architektonických stylů. Jakým způsobem musí být tyto zásady prováděny, stanoveno není.
Roy Fielding, jeden z hlavních autorů specifikace HTTP a autor architektonického stylu REST, popisuje výhody a nevýhody jednotlivých architektonických principů ve své disertační práci Architectural Styles and the Design of Network-based Software Architectures z roku 2000[1] v kapitole 5, kde principy RESTu odvozuje na základě známých přístupů k architektuře.
Rozhraní REST je použitelné pro jednotný a snadný přístup ke zdrojům (resources). Zdrojem mohou být data, stejně jako stavy aplikace (pokud je lze popsat konkrétními daty). REST je tedy na rozdíl od známějších XML-RPC či SOAP, orientován datově, nikoli procedurálně. Všechny zdroje mají vlastní identifikátor URI a REST definuje také čtyři základní metody pro přístup k nim překrývající se s funkcemi CRUD[2], pro vytváření (Create), čtení (Read), aktualizaci (Update) a mazání (Delete).
- ↑ a b FIELDING, Roy Thomas. Architectural Styles and the Design of Network-based Software Architectures. www.ics.uci.edu [online]. University of California, Irvine, 2000 [cit. 2023-01-15]. Dissertation. Dissertation Committee: Professor Richard N. Taylor, Chair Professor Mark S. Ackerman and Professor David S. Rosenblum. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BUSH, Thomas. CRUD vs. REST: What's the Difference? | Nordic APIs |. Nordic APIs [online]. 2020-08-25 [cit. 2023-01-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Code on demand (optional) - Building RESTful Web Services with PHP 7 [Book]. www.oreilly.com [online]. [cit. 2023-01-15]. Dostupné online. (anglicky)