Republika Arcach Արցախի Հանրապետություն Arcachi Hanrapetuthjun
| |||||||||
Hymna Ազատ ու Անկախ Արցախ (Azat u ankach Arcach) | |||||||||
Geografie
| |||||||||
11 432[1] (před podzimem 2 020) km²
| |||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
95 % Arméni
| |||||||||
Státní útvar | |||||||||
Samvel Šahramanjan (srpen–září 2023)
| |||||||||
státní ministr
|
Artur Harutjunjan (září 2023)
| ||||||||
Vznik
|
|||||||||
Zánik
|
|||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Republika Arcach (arménsky Արցախի Հանրապետություն, Arcachi Hanrapetuthjun), dříve Náhornokarabašská republika (arménsky Լեռնային Ղարաբաղ Հանրապետություն, Lernajin Gharabagh Hanrapetuthjun), zkráceným názvem Arcach, byl mezinárodně nikým neuznaný stát na Jižním Kavkazu. Stát tvořila většina území Náhorního Karabachu, enklávy v Ázerbájdžánu, která byla obývaná převážně arménským obyvatelstvem, a po většinu doby jeho existence také přilehlé území Ázerbájdžánu. Oproti rozloze Náhorněkarabašské autonomní oblasti byla jeho rozloha téměř trojnásobná.
Stát vznikl během první války o Náhorní Karabach v roce 1991. I když byl de iure považován za součást Ázerbájdžánu, který ho od té doby definoval jako separatistický, byl de facto nezávislý. Nebyl považován za součást Arménie, která ho však ekonomicky, politicky i vojensky podporovala.[4][5] Uznán byl pouze státy s omezeným mezinárodním uznáním: Abcházií, Jižní Osetií a Podněstřím, Arménie ho paradoxně nikdy neuznala.[5]
Po druhé válce o Náhorní Karabach v roce 2020 stát přišel o všechna území mimo větší části bývalého území Náhorněkarabašské autonomní oblasti. V září 2023 ázerbájdžánská armáda obsadila zbytek území státu a jeho vláda kapitulovala. K 1. lednu 2024 byly rozpuštěny všechny arcašské úřady a instituce a k tomuto datu stát zanikl.[6]
Chybná citace: Nalezena značka <ref>
pro skupinu „p“, ale neexistuje příslušná značka <references group="p"/>
<ref>
; citaci označené B
není určen žádný text<ref>
; citaci označené :1
není určen žádný text