Rheia

Tento článek je o řecké mytologické postavě. O rodu nelétavých ptáků Rhea pojednává článek nandu.
Rheia
ChoťKronos[1][2]
DětiZeus[1][3]
Héra[1][4]
Démétér[1]
Poseidón[1][5]
Hádés[1]
Hestia[1]
… více na Wikidatech
RodičeÚranos[6] a Gaia[6]
PříbuzníKronos[1], Iapetos[1], Hyperion[1], Themis[1], Theia[1], Okeanos[1] a Téthys (sourozenci)
Arés, Afrodíté, Apollón, Héfaistos[7], Artemis[8], Hermés[9], Persefona[10], Dionýsos, Helena[11], Hóry, Arkeisios, Thálie, Polyhymnia, Erató, Terpsichoré, Euterpé, Úrania, Melpomené, Kalliopé, Kleió, Mínós[12], Hesperidky, Aoide, Aiakos[13], Melete, Argos, Mneme, Thelxinoë, Dardanos[14][15], Eileithýia, Hébé[16], Adrasteia, Pollux, Áté, Lokros, Héraklés[17], Perseus[18], Lakedaimón, Aegipan, Myrmidons, Manes, Acragas, Tantalos[19][20], Amfíón[21][22][23], Angelos, Zéthos[22][23], Eiréné, Diké, Eufrosyné, Eunomia, Thálie, Aglaia, Enýó, Pásithea, Acheilus, Peirithoos, Opus, Arkas[24][25], Britomartis, Atymnius, Solymus, Mnémosyné, Tityos, Íasión[26][27], Korinthos, Émathión, Sarpedon[28], Rhadamanthys[29], Cito, Colaxes, Cres, Epafos, Ceroessa, Orchomenus, Libyan Sibyl, Sarpédón Sarpédón[28][30], Arche, Pelasgus, Meliteus, Latinus, Graecus, Zagreus, Aethlios, Ersa, Pandia, Palici, Astraia, Carpo, Thallo, Arctus, Atropos, Klóthó, Lachesis, Magnés, Makedon, Taenarus, Crinacus, Týché, Endymión, Harmonia, Alagonia, Melinoe, Achaios, Balius, Xanthus, Hellén, Carius, Aletheia, Kairos, Litai, Myrtilos, Skamandros, Hekaté, Asópos, Auxo, Megaros, Pan, Nemea, Grácie, Themides, Iardanus, Dysis, Geraestus, Olenus, Ogygias, Aegle, Aetae, Arcesilaus, Bithynus, Bura, Kalligéneia, Car, Carnus, Targitaus, Chrysus, Korybanté, Corythus, Cronius, Cyrnus, Damocrateia, Dodon, Dodone, Eetion, Ellops, Eris, Ethalion, Eubuleus, Gargarus, Dioskúrové, Athéna, Acme, Spartaeus, Basileia, Opus II, Hydarnis, Thebe[31] a Aegesthius (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Řečtí bohové
řady
  • Dvanáct Titánů:
  • Iapetovi synové:
Rheia

Rheia (řecky Ῥέα, latinsky Rhea nebo Ops) je v řecké mytologii manželkou Titána Krona, matkou Hestie, Démétry, Héry, Háda, Poseidóna a nejvyššího boha Dia.

Rheia je v řecké mytologii podle Pelasgického mýtu o stvoření světa dcerou Eurynomé a hada Ofióna. Spolu s Kronem je jako každý z Titánů přidělena jedné z hvězdných mocností, v jejím případě to je Saturn. Podle Homérského mýtu o stvoření světa je nejen Kronovou manželkou, ale i sestrou, měli stejné rodiče i jako ostatní Titáni – Úrana a Gaiu.

Gaia se stala manželkou Úrana, když ovládl svět a zplodili dvanáct potomků, Titánů jménem Ókeanos, Koios, Krios, Hyperión, Iapetos a Kronos a Titánky jménem Theia, Rheia, Mnémosyné, Foibé, Themis a Téthys.

V době, kdy byl Kronos vládcem světa, obával se, aby jeho potomci proti němu nepovstali tak, jako on povstal proti svému otci. Proto každého novorozence spolkl a chystal se pohltit i dalšího očekávaného potomka. Rheia se však ukryla na Krétě a v hluboké jeskyni tajně porodila syna, který dostal jméno Zeus. Kronovi odevzdala kámen v plenkách a on ho spolkl.

Zeus vyrůstal pod ochranou nymf a horských démonů Kúrétů. Když dospěl, vzbouřil se proti otci a donutil ho vyvrhnout z útrob všechny děti. Po desetiletí tvrdých bojů ho zbavil vlády.

Rheie se dostalo zadostiučinění: její syn Zeus se stal nejvyšším bohem a panovníkem nad nebem a zemí; Poseidón se stal vládcem moře, Hádés podsvětí. Rovněž její dcery byly mocnými bohyněmi.

Byla silně spojena s Kybelé (latinsky též Cybele). V římské mytologii byla Magna Mater deorum Idaea a identifikována s Ops.

V umění, byla Rhea obvykle zobrazována na voze taženém dvěma lvy, a ne vždy byla od Kybelé rozlišitelná.

V Římě byla uctívána pod jménem Rhea nebo Ops.

V Homérovi je Rhea matkou bohů, i když ne univerzální matkou jako Kybelé, se kterou byla později identifikována. Původním střediskem jejího uctívání byla Kréta, kde údajně ukryla Dia.

V dávných dobách zdůvodňovali Řekové podobnost Rheie s Kybelé tím, že Rheia uprchla před Kronem ze svého sídla na Krétě do divokých hor v Anatolii (Strabón. 469, 12). Jiní spisovatelé měli obrácený pohled (Vergilius, Aeneis III) a ten bude zřejmě pravdivější, že kulturní a obchodní styky s pevninou přinesly na Krétu i kult uctívání asijské Velké matky, která se pak stala krétskou Rheiou.

V řecké mytologii (podle homérského mýtu) je symbolem Rheie Měsíc. Dalším jejím symbolem je labuť, protože je to jemné zvíře. Dalším jejím symbolem jsou dva lvi, kteří táhnou její vůz.

  1. a b c d e f g h i j k l m Rhea. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. Κρόνος. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  3. Ζεύς. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  4. Ἥρα. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  5. Ποσειδῶν. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  6. a b РСКД/Rhea. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  7. Ἥφαιστος. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  8. Ἄρτεμις. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  9. Ἑρμῆς. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  10. Περσεφόνη. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  11. Helena. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  12. Minos. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  13. Aeacus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  14. Dardanus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  15. Дардан. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek X.
  16. Ἥβη. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  17. Alcmena. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  18. Perseus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  19. Nikolaj Petrovič Obnorskij: Тантал. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXXIIa.
  20. Tantalus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  21. Амфион. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia.
  22. a b Антиопа. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia.
  23. a b Антіопа. In: Encyklopedický lexikon, svazek 2.
  24. Arcas. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  25. Callisto. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  26. Iasion. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  27. Nikolaj Petrovič Obnorskij: Язион. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XLI.
  28. a b Сарпедон. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXVIIIa.
  29. Rhadamanthys. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  30. Sarpedōn. In: Encyklopedie Britannica 1911.
  31. Ioannes Tzetzes, Isaac Tzetzes: Ad Lycophronem.

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne