Roberto Bautista Agut

Roberto Bautista
Roberto Bautista na Monte-Carlo Masters 2023
Stát	Španělsko Španělsko
Datum narození	14. dubna 1988 (36 let)
Místo narození	Castellon de la Plana, Španělsko[1]
Bydliště	Castellon de la Plana, Španělsko
Výška	183 cm
Hmotnost	76 kg
Profesionál od	2006
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	18 623 591 USD
Tenisová raketa	Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	417–270
Tituly	12 ATP, 3 challengery, 10 Futures
Nejvyšší umístění	9. místo (4. listopadu 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2019)
French Open	4. kolo (2016, 2017)
Wimbledon	semifinále (2019)
US Open	4. kolo (2014, 2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	čtvrtfinále (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů	21–46
Nejvyšší umístění	169. místo (3. března 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2013, 2014)
French Open	3. kolo (2013)
Wimbledon	2. kolo (2014)
US Open	2. kolo (2013)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	čtvrtfinále (2016)
Týmové soutěže
Davis Cup	vítěz (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241020a20. října 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roberto Bautista Agut (* 14. dubna 1988 Castellon de la Plana, Valencijské společenství) je španělský profesionální tenista.^[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvanáct singlových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třináct titulů ve dvouhře.^[3]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v listopadu 2019 na 9. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2014 na 169. místě. Trénují ho José Luis Vendrell Bru a Daniel Gimeno-Traver. Dříve tuto roli plnili Esteban Carril, Javier Piles či Pepe Vendrel. V kombinovaném světovém žebříčku ITF juniorů dosáhl maxima v červenci 2006, kdy figuroval na 47. příčce.

Na grandslamu se nejdále probojoval do semifinále Wimbledonu 2019, kde podlehl světové jedničce Novaku Djokovićovi. Na Středomořských hrách 2009 v italské Pescaře získal zlatou medaili z dvouhry a bronz ze čtyřhry mužů.

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2014 frankfurtským utkáním 1. kola Světové skupiny proti Německu, v němž prohrál první dvouhru s Philippem Kohlschreiberem a posléze i pátou proti Danielu Brandsovi. Španělé podlehli celkově 1:4 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 15–7 ve dvouhře.^[4]

Španělsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v mužské dvouhře startoval jako desátý nasazený. Cestou do čtvrtfinále na jeho raketě skončili Rus Andrej Kuzněcov, jenž skrečoval po druhé sadě, Ital Paolo Lorenzi a Lucemburčan Gilles Müller. Mezi poslední osmičkou hráčů nestačil ve dvou tiebreacích na později stříbrného medailistu Juana Martína del Potra z Argentiny. Do mužské čtyřhry nastoupili s Davidem Ferrerem v roli turnajových osmiček. Soutěž opustili také ve čtvrtfinále po prohře s americkým párem Steve Johnson a Jack Sock.